reklama

Dva týdny mezi prvním a druhým kolem jsou podle Chytilka dlouhou dobou, která poskytuje potenciál k tomu, aby se vůči sobě vyhranili nejen kandidáti, ale i jejich voliči. "To vzhledem k tomu, že ČR je parlamentní, ne prezidentskou republikou, a že pravomoci prezidenta jsou omezené, představuje výraznou negativní linku přímé volby," uvedl Chytilek.

Dodal, že je na zodpovědnosti obou kandidátů, aby se snažili o co největší deeskalaci napětí, které kampaň vyvolala. "Pokud budou zákonodárci promýšlet úpravy přímé volby, měli by vážně uvažovat i o zkrácení doby mezi prvním a druhým kolem na jeden týden," řekl Chytilek.

Podle mluvčího institutu Filipa Vrány už minulé přímé volby ukázaly, že snaha získat nadpoloviční většinu nemusí vést k pozitivním apelům. "Tehdy roli sjednocujícího poselství, které pomohlo zajistit Miloši Zemanovi vítězství, hrál odpor vůči sudetským Němcům a migraci a spojování protikandidátů s těmito tématy," dodal Vrána.

Letošní Babišova kampaň v tomto směru šla podle Chytilka ještě dál. Poukázal na snahy cílící nejspíš na nevoliče týkající se poukazů k tomu, že si na jeho vítězství lze vsadit v sázkových kancelářích ve vysokém kurzu.

Chytilek to považuje za nový a rizikový prvek přímé volby. "Na jednu stranu jde o marketingový pokus učinit kampaň kandidáta více 'virální', zároveň je podobná praxe nepřijatelná z mnoha důvodů. Kurzy sázkových kanceláří stanovují profesionálové a obvykle velmi dobře odráží šance kandidátů," uvedl Chytilek s tím, že tento apel cílil obecně spíš na nízkopříjmové skupiny a mohl je i připravit o finanční prostředky.