Posunutí času: Proč v roce 2024 stále přetáčíme hodiny?

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských zemích, aby se dohodly, který čas bude platit celoročně. Nepodařilo se to, a tak česká vláda na přelomu desetiletí schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších letech.

Obyvatelé Evropské unie se před několika lety vyjádřili v průzkumech prováděných Evropskou komisí proti střídání času. Evropský parlament v roce 2019 hlasoval pro zachování pouze jednoho času - buď zimního nebo letního.

Každý stát měl mít možnost vybrat si preferovaný čas, i když Evropská komise doporučovala koordinaci v této otázce. Rozhodnutí europarlamentu měla potvrdit Rada Evropské unie, tedy ministři z členských zemí, ale za čtyři roky se této otázce nepodařilo věnovat dostatek času.

Různé důvody bránily hlasování, od brexitu přes pandemii, migrační krizi až po válku na Ukrajině. Vždy se našlo něco, co bylo považováno za důležitější. Ministři se však ve skutečnosti vyhýbají diskuzi na toto téma, protože si uvědomují, že otázka času může rozdělit Evropu.

Podle výsledků průzkumů jsou největšími zastánci letního času Portugalci, Kypřané a Poláci. Naopak zimní čas, nazývaný "opravdový" čas, preferují například Finsko, Dánsko a Nizozemsko.

Kromě toho je EU rozdělena do tří časových pásem: západoevropský čas platí pro Irsko a Portugalsko, východoevropský čas pro země jako Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Kypr, zatímco středoevropský čas převažuje v zbytku Evropy. Pokud by se státy nedohodly na změně času, Evropa by mohla být mnohem více rozčleněna podle časových pásem.

Zatím to však nevypadá, že by se v nejbližší době měly provést nějaké změny ohledně střídání času. Jedinými evropskými zeměmi, kde se čas nemění, zůstávají Island, Bělorusko a Rusko.

Původním cílem zavedení letního času byla úspora elektrické energie. Avšak vědecké studie již dávno ukázaly, že tato úspora je spíše iluzorní. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.

Témata:  změna času