Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Povinnost přimíchávat biosložku do pohonných hmot bude Senát rušit ve středu

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

O zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do pohonných hmot rozhodne Senát příští týden ve středu. Vyplývá to z úprav návrhu programu schůze horní komory. Vládní novela má také omezit okruh vozidel, za která se musí platit silniční daň. Změny mají pomoci firmám i občanům čelit rostoucím cenám pohonných hmot. Novela také počítá s odkladem zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024.

Vláda si od zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty slibuje, že povede k jejímu zlevnění až o dvě koruny na litr. To zpochybňovala opozice, podobně jako ambici jiné novely, která má přes letošní léto snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1,50 Kč na litr a kterou Senát zřejmě schválí. O přimíchávání biosložky do paliv, které má být dobrovolné, rozhodnou v úterý senátní výbory.

Pohonné hmoty v Česku během předchozího měsíce mírně zlevnily na 45,13 Kč za litr z březnových 46,01 Kč, ukazují data společnosti CCS. Ještě v únoru však lidé průměrně tankovali litr za 36,85 Kč.

Zrušení silniční daně pro vozidla, která slouží k podnikání, se bude týkat osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do hmotnosti 12 tun. Pro těžší nákladní vozidla a přívěsy se sazba daně sníží na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun.

Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.

Dalším opatřením je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kilowattů v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

Témata:  pohonné hmoty Senát Parlamentu České republiky

Aktuálně se děje

5:00

Počasí: Příští týden se do Česka vrátí tropy. Pak se prudce ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Lednová reforma platů ve státní sféře. Juchelka nastínil, co je v plánu

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.