Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Povinnost přimíchávat biosložku do pohonných hmot bude Senát rušit ve středu

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

O zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do pohonných hmot rozhodne Senát příští týden ve středu. Vyplývá to z úprav návrhu programu schůze horní komory. Vládní novela má také omezit okruh vozidel, za která se musí platit silniční daň. Změny mají pomoci firmám i občanům čelit rostoucím cenám pohonných hmot. Novela také počítá s odkladem zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024.

Vláda si od zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty slibuje, že povede k jejímu zlevnění až o dvě koruny na litr. To zpochybňovala opozice, podobně jako ambici jiné novely, která má přes letošní léto snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1,50 Kč na litr a kterou Senát zřejmě schválí. O přimíchávání biosložky do paliv, které má být dobrovolné, rozhodnou v úterý senátní výbory.

Pohonné hmoty v Česku během předchozího měsíce mírně zlevnily na 45,13 Kč za litr z březnových 46,01 Kč, ukazují data společnosti CCS. Ještě v únoru však lidé průměrně tankovali litr za 36,85 Kč.

Zrušení silniční daně pro vozidla, která slouží k podnikání, se bude týkat osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do hmotnosti 12 tun. Pro těžší nákladní vozidla a přívěsy se sazba daně sníží na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun.

Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.

Dalším opatřením je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kilowattů v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

Témata:  pohonné hmoty Senát Parlamentu České republiky

Aktuálně se děje

3. září 2026 8:27

Nové problémy Jaromíra Soukupa. Praze s ním došla trpělivost

Jaromír Soukup řeší další nepříjemný problém. Praha mu zamezila v přístupu do budovy v Braníku, kde má kanceláře i trvalé bydliště. Podnikatel údajně dluží téměř milion korun na nájmu. Peníze měl splatit do konce srpna, což se nestalo. Nyní už ale podnikl první krok k nápravě situace. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Lednová reforma platů ve státní sféře. Juchelka nastínil, co je v plánu

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.