Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Povinnost přimíchávat biosložku do pohonných hmot bude Senát rušit ve středu

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

O zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do pohonných hmot rozhodne Senát příští týden ve středu. Vyplývá to z úprav návrhu programu schůze horní komory. Vládní novela má také omezit okruh vozidel, za která se musí platit silniční daň. Změny mají pomoci firmám i občanům čelit rostoucím cenám pohonných hmot. Novela také počítá s odkladem zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024.

Vláda si od zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty slibuje, že povede k jejímu zlevnění až o dvě koruny na litr. To zpochybňovala opozice, podobně jako ambici jiné novely, která má přes letošní léto snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1,50 Kč na litr a kterou Senát zřejmě schválí. O přimíchávání biosložky do paliv, které má být dobrovolné, rozhodnou v úterý senátní výbory.

Pohonné hmoty v Česku během předchozího měsíce mírně zlevnily na 45,13 Kč za litr z březnových 46,01 Kč, ukazují data společnosti CCS. Ještě v únoru však lidé průměrně tankovali litr za 36,85 Kč.

Zrušení silniční daně pro vozidla, která slouží k podnikání, se bude týkat osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do hmotnosti 12 tun. Pro těžší nákladní vozidla a přívěsy se sazba daně sníží na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun.

Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.

Dalším opatřením je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kilowattů v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

Témata:  pohonné hmoty Senát Parlamentu České republiky

Aktuálně se děje

13. září 2026 16:24

Ewa Farna se v televizi rozbrečela. Porušila pravidla SuperStar

Druhá castingová epizoda hudební soutěže SuperStar nabídla divákům opět spoustu vydařených i méně povedených vystoupení. Jedno z nich však přítomnou porotu kompletně odzbrojilo. Středem pozornosti se stala soutěžící Natálie Schielová, která si okamžitě získala přízeň všech hodnotitelů. Svým účinkováním dokázala vyvolat jak pobavení, tak silné emoce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Evropský plyn je násobně dražší než americký. Expert mluví o nové slabině EU

Velkoobchodní plyn je nyní v EU téměř desetkrát dražší než ve Spojených státech. Klíčový burzovní ukazatel ceny plynu v EU, nizozemský kontrakt TTF, určující i pro ceny v ČR, se dnes pohybuje kolem cen 84 eur za megawatthodinu, nejvýše od roku 2022. Přitom nejbližší kontrakt Henry Hub v USA stojí zhruba 2,90 dolaru za milion britských termálních jednotek, takže přepočtu měny a jednotek odpovídá americká cena přibližně 8,6 eura za megawatthodinu.