Stejný názor mají další ústavní právníci Jan Kudrna, Jan Wintr a Marek Antoš. Podle Antoše by měli zohlednit voliči, zda jde o překážku politickou.

Předseda trestního senátu Jan Šott v říjnu řekl, že počítá s tím, že by v prosinci mohly v případu začít závěrečné řeči. Pokud se nezmění program, mohl by rozsudek zaznít při dalším hlavním líčení od 4. do 6. ledna. První kolo prezidentské volby se bude konat 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později.

V právním smyslu překážka pro kandidaturu neexistuje, uvedl Kysela. "Nepochybně by to však mělo být překážkou ve smyslu politické morálky. Tu však právě Andrej Babiš u nás účinně podrývá," míní. Do volby či případného převzetí úřadu podle něj těžko bude pravomocné rozhodnutí.

Pokud by se tak stalo a byl by jím nepodmíněný trest odnětí svobody, těžko si lze podle Kysely představit výkon úřadu z vězení. "Kdyby pravomocně rozhodnuto nebylo, přeruší se trestní stíhání převzetím úřadu, tj. složením slibu, jelikož má prezident republiky imunitu," dodal.

S Kyselou se shoduje též Wintr. "Formálně to, že někdo je trestně stíhán či před soudem, překážkou není," řekl ČTK. Podle ústavy je podmínkou dosažení věku 40 let a české občanství. Ztotožnil se i s nedávným vyjádřením Kysely, podle kterého zejména v západních zemích existuje norma, že když je někdo obviněný či obžalovaný, z politiky odchází.

Trestní stíhání ani pravomocné odsouzení v trestním řízení není překážkou pro kandidaturu, zvolení ani složení slibu, sdělil ČTK Kudrna. "Tedy z právního hlediska pan A. Babiš kandidovat může bez omezení. Jinou věcí můžou být politické dopady probíhajícího procesu," doplnil.

"Po právní stránce o překážku nejde. Zda jde o politickou překážku, by měli zohlednit voliči při svém hlasování," konstatoval Antoš.

Předseda opozičního hnutí ANO oznámil záměr ucházet se o post prezidenta republiky v neděli večer v televizi Nova.