Pražský hrad bude v příštích dvou dnech hostit zasedání lídrů evropských zemí

Bezpečnost a doprovod účastníků unijního summitu zajistí stovky policistů z Prahy a z celé republiky, pravděpodobně se zúčastní i armáda. Dopravní uzavírky v plánu nejsou, od úterý do soboty je uzavřen celý areál Hradu.

Hosty summitů bude chránit přibližně 500 příslušníků policie, ochranné služby, útvaru pro ochranu prezidenta a pravděpodobně též armády. Akreditovaných novinářů z celého světa je více než 1200. Spolu s organizačním týmem se tedy v areálu Pražského hradu může pohybovat až 2500 osob.

Policie neplánuje žádné uzavírky, je ale nutné počítat s drobnými dopravními komplikacemi především při průjezdech delegací. Omezení budou v blízkosti Hradu. K přepravě lídrů a jejich delegátů je určeno podle údajů úřadu vlády přibližně 250 vozidel, které je budou do prostor Pražského hradu přepravovat z 15 různých hotelů, ve kterých budou ubytováni, a z letiště Václava Havla, kam budou přilétat.

Náměstek pro řízení sekce pro evropské záležitosti při úřadu vlády Štěpán Černý v úterý v České televizi doporučil obyvatelům Prahy, aby ve čtvrtek dopoledne a případně už ve středu večer omezili pohyb po Evropské ulici, protože se po ní budou přesouvat kolony se státníky s policejním doprovodem.

Summit může zároveň zpozdit část letů na ruzyňském letišti kvůli specifickým opatřením pro odbavení jednotlivých státních letů. Primárně budou podle mluvčí Letiště Praha Kláry Divíškové odbavovány na čtvrtém terminálu. Doporučila proto cestujícím, aby vyrazili na letiště s předstihem. Na pražské letiště by podle dosavadních informací úřadů mělo dorazit asi 49 státních delegací.

Na obsazenost pražských hotelů podle provozovatelů české předsednictví v Radě EU zásadní vliv nemá. I tak jsou některé řetězce na říjen zaplněny zhruba z 90 procent. Ceny pokojů se většinou mění na základě poptávky, vyplynulo z ankety ČTK mezi hoteliéry.

Na čtvrteční zasedání Evropského politického společenství podle náměstka Černého nedorazí jen dánská premiérka Mette Frederiksenová z vnitropolitických důvodů. Pozváno bylo 44 zemí. Kromě 27 členů EU také Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina, Arménie, Ázerbájdžán, Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko, Spojené království a Turecko.

Hlavy států a předsedové vlád poté budou v pátek jednat o válce na Ukrajině a vojenské a finanční podpoře země napadené Ruskem, energetice a hospodářské situaci v Evropě.

Evropští lídři se v Praze sejdou k debatě o dopadech války a o užší spolupráci

Zejména o dopadech války na Ukrajině na bezpečnost a ekonomiku či o možném posílení celoevropské spolupráce budou v Praze následující dva dny debatovat prezidenti a premiéři evropských zemí. Ve čtvrtek se na Hradě sejdou více než čtyři desítky lídrů k prvnímu jednání Evropského politického společenství, na které v pátek naváže neformální summit 27 zemí Evropské unie.

České předsednictví EU pořádá první zasedání širšího společenství evropských zemí po dohodě s předchozí předsednickou zemí - Francií, jejíž prezident Emmanuel Macron inicioval vznik této platformy pro debaty o spolupráci s mimounijními státy.

Vedle hlav unijních zemí do Prahy zavítá britská premiérka Liz Trussová, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či lídři balkánských a postsovětských zemí. Po úvodním projevu českého premiéra Petra Fialy promluví ke kolegům čtveřice mimounijních vůdců včetně Trussové a na dálku se s nimi spojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poté politici usednou ke kulatým stolům, u nichž proberou dva okruhy témat. Prvním bude mír a bezpečnost, druhým ekonomika, energie a klima.

V Praze se setkají lídři zemí, které mají nevyřešené spory či přímo otevřené konflikty - Arménie a Ázerbájdžánu, Řecka a Kypru s Tureckem či Srbska a Kosova. Podle unijních činitelů by mohla být bilaterální či vícestranná setkání navazující na kulaté stoly příležitostí k otevření některých sporných otázek. Konkrétní společný závěr však EPS mít nebude. Lídři by se měli shodnout pouze na dějišti příštího jednání - zatím je navržena moldavská metropole Kišiněv.

"Žádná deklarace, žádné formální závěry, žádné papíry. Toto má být naopak neformální, ale o to důvěrnější a otevřenější debata," uvedl tento týden vysoce postavený český diplomat obeznámený přípravou summitu.

Bez společného prohlášení skončí také páteční schůzka šéfů 27 unijních zemí. Ačkoli předseda Evropské rady Charles Michel původně návrh deklarace připravil, státy vedené českým předsednictvím chtěly zachovat neformální charakter jednání. Lídři se navíc dva týdny po pražském summitu sejdou v Bruselu k formálnímu jednání na podobná témata, které již závazné závěry přijme. Michel i proto vyznění hradčanské schůzky shrne pouze do vlastního prohlášení.

Diplomaté očekávají, že vedle debaty o další vojenské a finanční pomoci Ukrajině budou ústředním tématem summitu nové krizové zásahy na energetickém trhu. Členské země jsou sice zajedno, že minulý týden schválené daně z mimořádných zisků energetických či ropných firem nestačí a při krocení vysokých cen energií je potřeba jít dál, neshodují se však na receptech. Klíčovými body diskuse patrně bude podoba případného stropu na cenu plynu či možnost společných nákupů plynu.

Témata:  Pražský Hrad