Prezident Zeman vetoval novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví

Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli. Koaliční většina ve Sněmovně může prezidentské veto přehlasovat.

"Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování," napsal prezident podle svého mluvčího ve zdůvodnění svého rozhodnutí předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Poukázal na výhrady České lékařské komory a zdravotních pojišťoven.

Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických prognóz, které nenastaly. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun.

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

Od roku 2024 by měla být novelou zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Státní platby do zdravotnictví by tedy měly růst o míru inflace a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je v novele nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace má vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.

Předloha má po sněmovních úpravách také sjednotit a pozměnit pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodloužit přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Novela o zdravotním pojištění podle opozice ohrožuje dostupnost péče, veto vítá

Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová i šéf hnutí SPD Tomio Okamura vítají prezidentovo veto novely zákona o zdravotním pojištění. Návrh podle nich ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče, sdělili dnes zástupci opozičních subjektů ČTK. Zástupci vládní koalice podobné výhrady odmítají a předpokládají, že Sněmovna veto přehlasuje. Návrh má pro letošní rok platby za státní pojištěnce snížit a od roku 2024 je automaticky valorizovat jako důchody. Kabinet chce novelou letos ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun.

"Vláda by se teď měla chytit za nos a přiznat si, že brát nyní zdravotnictví 14 miliard, je nebetyčná hloupost. Hlavně to ale skutečně ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. V tom se s panem prezidentem shodujeme," uvedla Schillerová. Podle ní jde o absurdní krok kabinetu. "Šetření je to totiž jen na papíře, protože ministr (financí Zbyněk) Stanjura (ODS) si jen přendá peníze z jedné kapsy do druhé. Sebere je ale na tom nejcitlivějším místě," doplnila bývalá šéfka státní kasy.

Šéf SPD Okamura ČTK napsal, že je rád, že prezident vidí zákon stejně jako hnutí, které hlasovalo ve Sněmovně proti. "Vláda Petra Fialy zhoršuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků, míní.

Podle Schillerové se sice podařilo koalici přesvědčit, aby do návrhu přidala valorizační mechanismus, vláda ale chce začít na "naprosto nedostatečném základu". "Na částku, kterou ještě vláda Andreje Babiše (ANO) schválila pro letošní rok, se dostaneme někdy za dva roky. A to je při současné inflaci a růstu cen energií pro naše zdravotnictví smrtící," dodala Schillerová.

Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát od ledna platí za každého svého pojištěnce 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. Dnes na twitteru napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard.

Novela zákona o státním rozpočtu podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba ještě letos počítá pro zdravotnictví s dalšími finančními prostředky. Podle něj návrh obsahuje i další důležité změny jako je výrazné navýšení fondů prevence pojišťoven, ze kterých rozdělují příspěvky svým pojištěncům na jinak nehrazenou péči.

Témata:  Miloš Zeman,  zdravotnictví