Při začleňování Ukrajinců do škol bude problém s kapacitou pro zajištění výuky češtiny jako cizího jazyka. O tom, kdo všechno by ji mohl učit, úřady nyní jednají. Na konferenci o podpoře vícejazyčných žáků, kterou dnes na Staroměstské radnici pořádala nezisková organizace META, to uvedl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert.
Sehnat vyučující bude podle něj větší problém než získat na ně peníze. Ministerstvo si podle něj také uvědomuje, že neznalost češtiny může být pro některé uprchlíky překážkou při vstupu na střední školu, nechce je ale zvýhodňovat před jinými cizinci.
Česko vydalo od počátku války přes 269.000 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že v zemi jich je zhruba 300.000. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) tvoří zhruba polovinu z nich děti.
Podle Bannerta úřady nyní diskutují o tom, jak se od září nastaví systém začleňování utečenců do škol či na trh práce. Vyjasnit se musí mimo jiné to, kdo je bude učit česky. "My si dokážeme představit to finančně zaplatit, protože na tu situaci, která vznikla, věřím, že se finanční prostředky získají, ale větší problém to bude kapacitně," řekl.
"Určitě je dobré využít (k výuce češtiny pro uprchlíky) učitele češtiny, ty ale budou velmi zatížení," uvedl. Ministerstvo proto podle něj uvažuje i o možnosti zapojení učitelů cizích jazyků, studentů pedagogických fakult nebo dalších odborníků. "Vnímám, že to bude velký problém. Bude tu velká zátěž pro školy v oblasti přesčasových hodin a tak dále," dodal.
Sociolog Daniel Prokop upozornil, že neznalost češtiny může být pro uprchlíky problémem při přijímání na střední školy. Na maturitních oborech sice nebudou muset z češtiny skládat test, ale budou muset v češtině absolvovat pohovor. Prokop poukázal na to, že třeba po necelém měsíci v ČR ho asi většina uprchlíků nezvládne. Podle Bannerta ale ministerstvo nemohlo požadavek češtiny ze zkoušek zcela odstranit, protože stejné podmínky platí i pro jiné cizince.
Na maturitní obory středních škol se utečenci z Ukrajiny mohli hlásit do 5. dubna. Cermat má k dnešnímu dni informace o 1306 jejich přihláškách na čtyřleté obory a 23 na víceletá gymnázia, řekl Bannert. Školy mohou Cermatu předat přihlášky do pátku, jejich počet se tedy asi ještě zvýší. Kromě pohovoru v češtině budou dělat test z matematiky. Většina přihlášených zatím podle Bannerta požádala o možnost ho skládat v ukrajinštině, dodal. Jednotné přijímací zkoušky budou příští a přespříští týden.
Ředitelka odboru integrace na trh práce na ministerstvu práce Anna Dumont zdůraznila, že je v zájmu státu, aby se nepřijímání na střední školy minimalizovalo. Lidé, kteří mají jen základní školu, se totiž špatně uplatňují na trhu práce a bývají závislí na podpoře státu, vysvětlila. Pro cizince je přitom hlavní bariérou pro studium střední školy v ČR právě čeština, uzavřela.
Související
26. května 2026 17:24
21. května 2026 15:18
1. dubna 2026 11:34
31. března 2026 17:26
2. února 2026 11:29
25. prosince 2025 10:16
