"Na názorech je patrné rozštěpení společnosti na dva tábory. Proti zrušení EET jsou častěji voliči hnutí ANO a KSČM. Naopak voliči koalice Spolu uváděli častěji, že se zrušením evidence souhlasí," uvedl spoluautor průzkumu Michael Bouška. Podotkl, že zajímavá je situace u voličů Pirátů. "U nich je v porovnání s voliči Spolu víc, kterým zrušení EET vadí," dodal.

Výrazně častěji jsou pro zrušení EET také podnikatelé (včetně OSVČ), mezi nimi si konec EET přeje 61 procent respondentů. Ti, kteří s ukončením provozu EET souhlasí jako nejčastější důvody pro zrušení uvádí zbytečné náklady a byrokracii. Dále zmiňují nejasnost přínosů či šikanu převážně malých obchodníků. Respondenti také uvedli, že EET bylo i přes slibované srovnání podmínek v podnikání obcházeno.

Podporovatelé EET na druhou stranu namítají, že stát měl přehled o tržbách a lépe zabraňoval šedé ekonomice. Lidé rovněž jmenovali nastavení spravedlivých podmínek v podnikání či přínos pro státní kasu.

Zrušení EET má vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. Evidenci tržeb, kterou zavedl kabinet Andreje Babiše (ANO), pokládá za zatěžující pro podnikatele i stát kvůli nákladům na správu EET. Sněmovna schválila ukončení EET k závěru letošního roku na konci listopadu, dnes o tom bude hlasovat Senát, před týdnem senátní výbory konec EET podpořily.

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 jí začali podléhat podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Od jara 2020 byla kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by EET od příštího roku opět fungovat, a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.