Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum: Češi si doma nechávají stále menší hotovost

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Lidé si doma nechávají stále menší hotovost. Částky nad 50.000 korun si schovávají tři procenta Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Response:NOW pro Garanční systém finančního trhu. Zúčastnilo se ho 1139 respondentů. Úspory podle něj lidé přesouvají hlavně na spořicí účty.

Průzkum ukázal, že alespoň nějakou hotovost si schovává doma 56 procent Čechů. Více než třetina, 36 procent, má doma částky do 5000 korun, které slouží k pokrytí náhlého výdaje. Dalších 17 procent uvedlo, že si schovávají doma hotovost maximálně do 50.000 korun.

Vyšší částky pak doma uchovává jen zlomek obyvatel, konkrétně do 100.000 korun dvě procenta a částky vyšší než 100.000 Kč pak 0,7 procenta dotázaných.

V porovnání s dobou před pěti lety podle průzkumu vzrostl zájem o spořicí účty. Zatímco v roce 2017 je využívalo 41 procent dotázaných, dnes je to 65 procent. "Na vklady na spořicích účtech se vztahuje zákonné pojištění vkladů. Takže v případě krachu finanční instituce získají lidé své úspory zpět až do ekvivalentu 100.000 eur (2,5 milionu Kč)," uvedla ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.

O sedm procentních bodů se podle průzkumu zvýšil počet uživatelů běžných účtů, o 11 procentních bodů pak těch, kteří využívají stavební spoření. Zvýšil se i počet těch, kteří využívají termínované vklady, ze šesti na 14 procent. I na ně se vztahuje zákonné pojištění vkladů.

Za nejdůležitější atributy při výběru finanční instituce dotazování Češi považují pověst a důvěryhodnost dané instituce (81 procent), výši poplatků (80 procent) a nabízenou výši úroků nebo výnosů z investice (79 procent). Další důležité atributy jsou výše rizika, která je spojená s investicí (77 procent) a fakt, zda je produkt, kam člověk své peníze ukládá, pojištěn (76 procent).

Naopak jako méně důležité označují lidé to, zda má instituce sídlo v ČR (53 procent), zda jsou lidé již klientem finanční instituce (42 procent) a to, zda jim finanční instituci doporučil někdo známý nebo příbuzný (37 procent).

"Z hlediska pojištění vkladů doporučujeme sledovat, zda je finanční produkt, kam lidé peníze ukládají, pojištěn. Informace o tom získají lidé přímo od dané finanční instituce, která je povinna klienta o pojištění nabízeného produktu informovat, nebo na webu Garančního systému. Pokud mají lidé k uložení více než 100.000 eur, doporučujeme tuto částku rozdělit mezi více institucí, aby se limit pojištění vkladů vztahoval na celou výši částky," dodala Kadlecová.

Garanční systém finančního trhu je zákonem zřízená instituce pro zajištění, správu a použití finančních prostředků k zabezpečení a udržení stability finančního trhu v ČR.

Témata:  Češi peníze

Aktuálně se děje

12. srpna 2026 14:58

Poslední rozloučení s Vladimírem Páralem. Rodina už má jasno

Česko zasáhla jedna smutná zpráva v samém úvodu tohoto týdne. Známý spisovatel Vladimír Páral zemřel v pondělí v den svých 94. narozenin. Ačkoliv by se jistě našlo mnoho lidí, kteří by se s ním přišli rozloučit, zřejmě taková možnost nebude. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Léto

Komentář

Kolik by Česko stálo pokračování extrémních veder? Produktivita lidí klesá

Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.