V pořadí dalším místopředsedou po Kovářové je Jan Bartošek (KDU-ČSL) a následující Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Jedna místopředsednická pozice zůstala po ustavující schůzi volná, když v tajné volbě neuspěli bývalý předsedy Sněmovny Radek Vondráček (ANO) ani předseda SPD Tomio Okamura, jenž byl v minulém volebním období místopředsedou dolní komory.
Místopředsedové se s předsedou Sněmovny v daném pořadí střídají v řízení schůzí. Obvyklý interval činí dvě hodiny.
První místopředseda parlamentní komory má podle zákona vyšší plat než místopředseda řadový. Letos jde o 182.500 korun měsíčně, ostatní místopředsedové berou 173.200 korun. Příští rok bude brát první místopředseda podle předběžných údajů 193.500 korun za měsíc, řadový místopředseda 183.700 korun.
V minulém volebním období byl nejprve prvním místopředsedou Sněmovny tehdejší předseda ČSSD Jan Hamáček. Po jeho nástupu do vlády v polovině roku 2018 Vondráček stanovil prvním místopředsedou Vojtěcha Filipa, který byl do nedávna předsedou KSČM. Kritici z řad tehdejší opozice mluvili o možném ústupku hnutí ANO směrem ke komunistům v souvislosti s jejich podporou vzniku menšinové vlády ANO a ČSSD.
Neobsazenou místopředsednickou pozici se pokusí nynější Sněmovna zaplnit na schůzi, která začne 23. listopadu. Místo patří podle plánů sněmovní většiny reprezentované ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN nyní už prakticky opozičnímu hnutí ANO. Zatím není jasné, koho hnutí do volby nominuje. Předseda ANO a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) by považoval za logické, kdyby kandidoval končící vicepremiér Karel Havlíček. Havlíčka Sněmovna na ustavující schůzi tento týden vyškrtla z volby předsedy dolní komory pro neslučitelnost funkcí.
