Rada ČNB podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden, které by mohly být motivací pro růst sazeb. Proti jejich poklesu naopak hovořila dřívější vyjádření guvernéra Aleše Michla, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává první snížení sazeb v srpnu.

Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Michla. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.

ČNB zřejmě ani na dalších jednáních úrokové sazby zvyšovat nebude

Česká národní banka (ČNB) zřejmě ani na dalších jednáních úrokové sazby zvyšovat nebude, naopak ve druhé polovině roku by je mohla začít snižovat. Shodli se na tom analytici v reakcích na dnešní rozhodnutí bankovní rady o ponechání úrokových sazeb. To podle nich nebylo překvapivé. Bankovní rada ČNB dnes znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Ta platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999.

"ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby bez změny, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Ten ani s dalším zvýšením sazeb ze strany centrální banky již nepočítá a naopak předpokládá, že ČNB začne od poloviny letošního roku úrokové sazby mírně snižovat," uvedl analytik České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler.

Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovní sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Jako nejvíce pravděpodobný scénář vnímá stabilitu úroků po celé první pololetí 2023, ve druhé polovině letošního roku by ale podle něj ČNB mohla začít úrokové sazby snižovat.

Dosavadní rétorika ČNB sice nenaznačuje, že by se sazby měly v blízké době měnit, ale na druhou stranu již někteří členové rady jejich změnu připouští, řekl ČTK obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Debatu o dalším zvýšení sazeb by podle něj mohl způsobit případný výrazný lednový růst inflace. Právě absence dat o lednovém růstu cen tak pravděpodobně byla také jedním z argumentů pro současné rozhodnutí bankovní rady, podotkl.

Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. "Se stabilitou sazeb ČNB v tlumení inflace více spoléhá na relativně silný kurz koruny. Není tak překvapující, že oznámení z dnešního rozhodnutí obsahuje opět větu o případných intervencích na devizovém trhu, pokud by koruna vykazovala nadměrnou rozkolísanost," upozornil analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Koruna v reakci na zveřejnění stanoviska vůči euru mírně zpevnila, do blízkosti maxim dnešního obchodování, uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Většina bankovní tedy podle něj zjevně nadále považuje inflační tlaky v české ekonomice za zvládnutelné za pomoci současné politiky. Ta spočívá v ponechání klíčových sazeb na stávajících úrovních, přičemž zároveň ČNB deklaruje připravenost intervenovat na devizovém trhu, čímž výrazně přispívá ke zpevnění kurzu koruny. "To působí protiinflačně, nebo vytváří tlak na pokles cen dováženého zboží, včetně ropy nebo plynu," podotkl Kovanda.

Témata:  ČNB