Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB zhoršila výhled ekonomiky na letošní rok

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: ČNB

Česká národní banka (ČNB) revidovala své ekonomické vyhlídky pro českou ekonomiku. Nová makroekonomická prognóza, kterou dnes zveřejnil guvernér ČNB Aleš Michl, uvádí, že v letošním roce se očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta, zatímco pro příští rok se předpokládá růst HDP o 1,2 procenta. To znamená zhoršení oproti srpnovým odhadům ČNB, kdy se očekával růst HDP o 0,1 procenta letos a o 2,3 procenta příští rok.

ČNB rovněž snížila své odhady ohledně inflace pro příští rok o půl procentního bodu, předpokládajíc, že průměrná inflace dosáhne 2,6 procenta. Co se týče inflace pro letošní rok, ČNB mírně zlepšila své očekávání na 10,8 procenta, ve srovnání se srpnovým odhadem 11 procent.

Guvernér Michl také upozornil na rizika, která by mohla ovlivnit inflaci. Vyšší inflaci by mohly způsobit větší úpravy ceníků v lednu příštího roku a delší trvání expanzivní fiskální politiky. Naopak pokles inflace by mohl být způsoben výraznějším zhoršením hospodářské aktivity v Německu.

Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání také ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, která je na této úrovni od června 2022. Lombardní a diskontní úrokové sazby zůstaly také beze změny.

Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit peníze od centrální banky proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány pokuty za nesplácené úvěry, zůstává na šest procentech.

Témata:  ČNB ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. března 2026 14:52

Karla Gotta chtějí připomenout v jeho rodném městě. Primátor přišel s návrhem

Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.