Ruská invaze urychlí vyzbrojování, obrana chce víc pandurů i vrtulníků

Podle současné smlouvy jich má armáda dostat 12, Černochová ale řekla, že jich bude potřeba víc. "Proto jsem při zasedání ministrů obrany naznačila americkému ministrovi obrany (Lloydu) Austinovi, že bychom chtěli koupit vrtulníků více,“ řekla deníku.

Řeší i urychlení zatím pozastaveného nákupu bojových pásových vozidel pěchoty (BVP). Už letos chce obrana rozhodnout o tom, jakou formou pořídit nadzvuková letadla a jaká. Nynější pronájem gripenů přitom končí v roce 2027 a Česko na ně má ještě možnost dvouleté opce.

Ministerstvo obrany už získalo z rozpočtu miliardu korun navíc. Za peníze hodlá nakoupit nové útočné pušky, granátomety, pistole a samopaly od České zbrojovky.

Černochová uvedla, že situace vzniklá po napadení Ukrajiny výrazně ovlivní plánované vyzbrojování armády. I proto, že ceny zbraní rostou. "Už teď je jasné, že poptávka kvůli dění na Ukrajině vysoce převyšuje nabídku. Za ČR platí, že pokud na trhu nalezneme rychle dostupnou techniku, která bude odpovídat našim strategickým dokumentům, nebudeme váhat. Jakmile bude možné něco nakoupit, okamžitě předložím vládě návrh na změnu rozpočtu," řekla MfD ministryně.

V první řadě chce ministerstvo obrany zrychlit odběry v rámci současných rámcových smluv, případně uzavírat dodatky či nové smlouvy na věci, které už česká armáda používá. "Nejedná se pouze o techniku, ale například i o munici a spojovací prostředky. Zároveň chceme urychlit modernizaci a například objednávat některé systémy dříve, než bylo plánováno," dodala ministryně.

Bojových vozidel Pandur má česká armáda z minulosti přes 100, to je podle Černochové málo. "V některých ohledech jsou navíc pandury technologicky zastaralé. Za těch deset až 12 let se technologie posunuly kupředu. Musíme tedy nejenom dokoupit, ale vyřešit i zajištění náhradních dílů, zrychlit tento proces a případně zajistit modernizaci," uvedla.

Kromě těžké techniky chce obrana nakupovat i moderní technologie, například drony. Ministryně plánuje také zvýšit počet vojáků.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda České Republiky,  Ministerstvo obrany České republiky