"Rusko téměř jako gangster sahá k zastrašování civilních obyvatel," uvedl při zdůvodnění stanoviska předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) by uvítal, kdyby se do budoucna horní komora vymezila proti dezinformátorům a populistům, kteří pod rouškou nastolení míru schvalují vraždění nevinných lidí. "To je absurdní situace," uvedl Vystrčil.
"Rusko zaútočilo s využitím masivních raketových útoků na civilní objekty a kritickou infrastrukturu, aby teroristickými metodami zastrašilo veřejné mínění a připravilo občany Ukrajiny o dodávky elektřiny, vody, tepla nebo telefonního spojení," uvádí se ve stanovisku, které podpořilo 45 ze 47 přítomných senátorů.
Proti stanovisku byl pouze exkomunista a končící ústecký senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), který je znám svými proruskými postoji. Petr Štěpánek (STAN) se hlasování zdržel.
Referenda v Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, jimiž ruské okupační síly měly legitimizovat anexi těchto území, považuje horní komora nelegální a "za zločinnou agresi a sprostou krádež území". Každý, kdo se na tomto "zločinném spiknutí" podílel jako člen vlády či parlamentu nebo jako mediální podporovatel, by měl být podle horní komory považován za aktéra mezinárodního zločinu a zařazen na sankční seznam. Mezinárodní organizace referenda neuznaly.
Senát ve stanovisku připomenul, že Rusko jako člen Rady bezpečnosti OSN využívá právo veta, čímž ochromuje schopnost OSN napomoci mírovému řešení nevyprovokované války, kterou Valné shromáždění OSN označilo za agresi porušující Chartu OSN, podle níž nelze používat sílu v mezinárodních vztazích. Poukázal i na přípravy eskalace konfliktu z běloruského území.
Horní komora také podpořila dodávky systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu kvůli ochraně ukrajinských obyvatel. Vláda by měla podle Senátu doporučit koordinaci kroků v rámci EU s ohledem na české unijní předsednictví.
Kabinet by měl podle doporučení horní komory také vyzvat instituce EU ke zpracování systematické rozpočtové pomoci Ukrajině, která bude potřebovat pomoc i členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo skupiny G7, tedy sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa.
