Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
"Není strop jako strop. Český strop cen energií znamená úplně něco jiného než ten unijní," uvedl Síkela na twitteru. Česká vláda se shodla na zavedení maximální ceny za elektřinu a plyn pro domácnosti a živnostníky. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6000 Kč za megawatthodinu (MWh), což odpovídá zhruba 200 eur bez DPH (4900 Kč) za MWh. Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být 3000 korun za MWh, což odpovídá zhruba 100 eur za MWh bez DPH.
Evropská komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza na twitteru uvedl, že Evropská komise navrhne strop 180 eur za MWh na výrobní cenu. "Cokoliv nad tuto cenu výrobci odvedou do státních rozpočtů. Každá vláda si pak určí cenový strop pro zákazníky podle svého uvážení. Strop pro výrobce financuje strop pro lidi," uvedl Prouza. Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr na twitteru uvedl, že evropské řešení nezahrnuje banky, zdaní pouze výrobce elektřiny.
Český návrh daně z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax, se podle ministerstva financí měla vztahovat na velké společnosti s významnou činností v odvětvích, ve kterých vznikají neočekávané zisky, tedy ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu, bankovnictví, těžbě ropy a zemního plynu a výrobě a distribuci ropných produktů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že národní opatření ohledně stanovení maximálních cen bude mít dopad do rozpočtu maximálně 130 miliard korun. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, dodal.
Témata: energetika, Jozef Síkela
Související
18. listopadu 2024 12:56
12. listopadu 2024 6:10
11. listopadu 2024 19:12
14. září 2024 9:55
11. září 2024 11:44
17. července 2024 15:07
