Ministři energetiky zemí Evropské unie by se dnes měli shodnout na pravidlech omezení spotřeby plynu přijatelných pro všechny unijní státy. Novinářům to před jednáním řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který v rámci českého předsednictví sedmadvacítky bude poprvé jednání s kolegy řídit. Výjimky požadované řadou zemí by podle něj neměly ohrozit původně stanovený cíl úspor.
Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové se členské státy musejí připravit na další omezení dodávek plynu z Ruska. Zatím poslední oznámení o snížení přísunu suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu kapacity je motivováno politickými, nikoli technickými důvody, dodala komisařka.
Evropská komise (EK) minulý týden navrhla, aby členské země sedmadvacítky kvůli očekávanému výpadku dodávek z Ruska omezily od srpna do března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z minulých pěti let. Zatímco tento cíl by měl být dobrovolný, unijní exekutiva chtěla mít možnost po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, a učinit tak snížení spotřeby v celé EU povinným.
Zástupci členských zemí se podle diplomatických zdrojů v pondělí večer po tlaku řady členských zemí shodli na kompromisním návrhu, který zahrnuje požadavky těchto států. Počítá například s tím, že stav plynové nouze nebude vyhlašovat komise, ale že k němu bude potřeba souhlas většiny zemí. Zahrnuje také výjimky ze stanovených cílů pro státy, které nejsou plně napojeny na unijní plynovou infrastrukturu.
"Jednota a solidarita jsou nejlepší zbraně, které máme proti (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi a já doufám, že je dnes nakonec předvedeme," prohlásil Síkela. Souhrn výjimek obsažených ve výsledném kompromisu by podle něj neměl ohrozit původně stanovený cíl úspor.
Unijní státy zatím snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent a řada z nich je dosud vzdálena cíli naplnit před zimou zásobníky z 80 procent, což se například Česku již povedlo.
Mezi zeměmi, které požadovaly výjimky, jsou například ostrovní státy Irsko a Malta nenapojené na unijní síť. Kriticky se k návrhu staví Maďarsko a po nižší hladině úspor volají také Španělsko či Řecko, které nejsou tolik závislé na ruském plynu jako jiné země. Španělská ministryně energetiky Teresa Riberaová před jednáním prohlásila, že očekává shodu na úspoře nižší než 15 procent.
Naproti tomu zejména Německo navrženou podobu úspor podporuje a ministr hospodářství Robert Habeck zdůraznil, že Putinova strategie omezování dodávek unii nerozdělí.
Podle komisařky Simsonové musí být evropský blok připraven na další omezování dodávek plynu z Ruska. Ministři by se proto dnes měli shodnout na společném plánu.
"Víme, že k tomu nejsou žádné technické důvody. Je to politicky motivovaný krok a my na něj musíme být připraveni," řekla Simsonová k pondělnímu oznámení ruské plynárenské společnosti Gazprom, že od středy tento dodavatel sníží objem plynu v Nord Streamu 1 na pětinu maximální kapacity. Moskva tvrdí, že je důvodem údržba turbíny a sankce zavedené proti Rusku, unijní politici označují podobné kroky za vydírání a snahu zvýšit cenu plynu.
Unijní ministři budou dnes rovněž jednat o energetické spolupráci s Ukrajinou."Putinova plynová válka proti Evropě je přímým pokračováním jeho války na Ukrajině. Kdekoli může způsobit nějakou škodu, udělá to," uvedl na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Jediným řešením pro EU je podle něj zbavit se veškeré závislosti na ruském plynu.
Témata: Jozef Síkela, plyn
Související
17. září 2024 12:31
3. září 2024 13:13
21. srpna 2024 21:31
25. července 2024 17:00
24. července 2024 21:39