reklama

Na jaře platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav v Česku od 12. března do 17. května. Nyní by se měl podle představ vlády protáhnout nejméně na dva měsíce. "Důvodem je nutnost prodloužit opatření, bez kterých pandemii nemůžeme zvládnout. Věřím, že opozice pochopí vážnost situace a tuto žádost schválí. Je to důležité pro ochranu zdraví a životů našich spoluobčanů," řekl Babiš.

Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Na konec stavu nouze je aktuálně navázána platnost některých vládních krizových opatření, která kabinet chce udržet v platnosti.

V květnu kabinet připravil návrh, podle kterého mělo pravomoci vyhlašovat přísná plošná opatření dostat ministerstvo a nebylo by nutné vyhlašovat nouzový stav. Ve Sněmovně však schválen nebyl. "Problém ve Sněmovně je, že tam je asi 300 zákonů, které čekají v řadě. Není v tom žádný záměr, nevnímám, že bychom nechtěli ten zákon posunout dopředu," řekl dnes na dotaz ČTK Babiš.

Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) bylo nutné ve Sněmovně určit priority a do konce volebního období se mezi ně nedostanou ani další podstatné předpisy ministerstva. "S tímto zákonem bychom nemuseli vyhlašovat nouzový stav, na druhou stranu ta opatření jsou tak silná, že je korektnější, když jsou vyhlášena v rámci nouzového stavu. Stávající řešení je korektní," uvedl.

Nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR aktuálně umožňuje vládě zavádět přísnější opatření včetně plošných zásahů do základních práv, pro která nestačí rozhodnutí ministra zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Kabinet je patrně prodlouží, ale neznamená to, že všechna budou jistě platit až do konce nouzového stavu. "Některá budou vypínána, jakmile dojde k poklesu," řekl Prymula. Vláda bude reagovat na aktuální vývoj epidemie, vysvětlil.

Nouzový stav na jaře vedle vyhlašování plošných opatření usnadňoval vládě také například nákupy ochranných pomůcek. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.

Ani žáci prvního stupně ZŠ se v pondělí do škol nevrátí

Na dnešní tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Původně slíbil, že do lavic znovu usednou 2. listopadu. V pátek vláda představí scénář návratu žáků a studentů do škol na základě dalších dat o vývoji koronavirové epidemie, shodli se Prymula a ministr školství Robert Plaga (ANO).

Všechny školy s výjimkou mateřských a speciálních jsou od 14. října zavřené a přešly na povinné distanční vzdělávání. Opatření mělo původně trvat do 2. listopadu, pak se podle Prymuly měl do škol vrátit první stupeň základních škol. Návrat do ostatních škol podmínil ministr už dříve slábnutím epidemie. V pondělí po jednání vlády avizoval, že kabinet rozhodne na základě dat ze sklonku týdne. To kritizovali Plaga i opoziční politici, podle nichž bylo nutné zveřejnit rozhodnutí ještě během dneška.

Plaga na twitteru dnes poděkoval Prymulovi za rozhodnutí v dané věci. "Scénář 'zpátky do škol' bude představen v pátek," dodal.

"My jsme deklarovali, že 2. listopadu se vrátí děti prvního stupně do škol. V tuto chvíli jsou čísla taková, že se k tomuto pozitivně vyjádřit nemůžeme. Protože nechci čekat do pátku, kdy budeme mít už data, která potvrdí, nebo vyvrátí, že jsme v nějaké sestupné trajektorii. Určité signály se začínají vyskytovat, že jsme na dobré cestě. Přesto tady říkám, že druhého se děti do školy nevrátí, abychom byli korektní a nevyhlásili to až v pátek," řekl ministr zdravotnictví.

"Na druhou stranu v pátek na základě dat, která budou k dispozici, řekneme, kdy to bude. Určitě budeme jednat o nejbližším možném termínu," dodal.

Už na jaře vláda kvůli koronaviru zavřela školy 11. března. Na rozdíl od současnosti nebyla výuka na dálku povinná. Školy se začaly postupně v omezeném režimu otevírat v květnu a červnu, ale část dětí se až do konce školního roku učila z domova. Do nového školního roku stát vstupoval s tím, že se školy budou zavírat nanejvýš lokálně podle situace v jednotlivých regionech a podílu nakažených v jednotlivých školách.