Sněmovna zřejmě schválí působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině jako samostatný trestný čin, za který bude hrozit až pětileté vězení. Ústavně-právní výbor dnes podpořil vládní novelu, která to předpokládá.
Z širší předlohy výbor ale doporučil vypustit navrhovanou změnu u nároku obětí kriminality na peníze od státu. Novela se týká také začlenění některých evropských směrnic do českého právního řádu.
Trestní zákoník zná nyní trestný čin služby v cizích ozbrojených silách. Týká se ale pouze českých občanů a není možné jej použít na působení v nestátních skupinách, například v povstaleckých silách nebo v různých útvarech, které ve skutečnosti státem nejsou. Čin účasti na teroristické skupině lze zase použít jen v případě, že se prokáže teroristický charakter uskupení, stojí ve zdůvodnění.
Nový trestný čin nazvaný "účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu" nebude vyžadovat, aby byl pachatel formálně členem takové skupiny. Postačí, když do daného státu odcestuje s úmyslem zapojit se do bojové činnosti uskupení.
Pro převahu opozičních členů a navzdory nesouhlasu ministerstva spravedlnosti výbor podpořil návrh Heleny Válkové (ANO) na vyškrtnutí části novely, podle níž má být nárok obětí trestných činů na peněžitou pomoc od státu opět podmíněn zhoršením jejich sociální situace. Úprava reaguje podle důvodové zprávy k předloze na problematický výklad jednoho z ustanovení. Nejvyšší správní soud podle podkladů v minulosti uvedl, že oběti nemusejí zhoršenou sociální situaci prokazovat. Pro nárok na tuto pomoc postačí, že doloží rozhodnutí soudu, kterým jim přiznal náhradu škody nebo nemajetkové újmy.
Soud podle zdůvodnění v podstatě nařídil státu nahrazovat peněžitou pomocí "všechny možné a myslitelné majetkové škody a nemajetkové újmy, pokud o nich soud pravomocně rozhodl". Prakticky to znamená, že i v případech, kdy by oběť měla nárok na paušální částku 50.000 korun, může dostat bez dalších podmínek až 200.000 korun.
Válková ale míní, že ministerstvo nesprávně vykládá závěry Nejvyššího správního soudu i obsah a účel zákona o obětech. Chce podle ní získat kontrolu nad rozsahem poskytované peněžité pomoci konkrétním obětem trestných činů a odmítá, aby částku určoval soud. "Celkově lze návrh shrnout konstatováním, že by došlo k nepřípustnému zásahu do práva obětí v rozporu s evropskými normami i judikaturou Nejvyššího správního soudu," uvedla poslankyně ve zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu.
Související
12. listopadu 2024 10:42
8. listopadu 2024 13:24
30. října 2024 16:56
3. října 2024 13:48
21. září 2024 21:47
