Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna schválila zmrazení platů politiků. Kolik bude brát poslanec či prezident?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení dnes schválila Sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.

Pokud by předloha neplatila, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Návrh na zmrazení platů v příštím roce předložili ve Sněmovně poslanci Pirátů, STAN a KDU-ČSL. Dnes pro něj jako pro celek i s vloženou změnou hlasovalo 91 z 92 přítomných poslanců napříč všemi kluby.

Základní měsíční plat poslance a senátora tak v příštím roce pravděpodobně zůstane na letošní úrovni 90.800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. V roce 2022 by se pak odvíjely od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Z predikce ministerstva práce uvedené v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu vyplývá, že základní plat poslance by v roce 2022 mohl být 92.600 korun.

Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základy se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.

Návrh na změnu výpočtu platů tak, aby se odvíjely od mezd v celé ekonomice, předložili předsedové klubů ANO, ČSSD a Pirátů Jaroslav Faltýnek, Jan Chvojka a Jakub Michálek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) již dříve řekla, že tento návrh je projednaný v koalici.

"Bereme to jako projev solidarity s občany České republiky, kteří jsou postiženi touto krizovou pandemií," řekl Faltýnek. Návrh podpořili i zástupci dalších sněmovních stran. "V současné ekonomické situaci je namístě zmrazit platy politiků příští rok a navázat je na průměrnou mzdu v celé ekonomice," uvedl za předkladatele Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Čistý plat v souvislosti s daňovým balíčkem stejně poroste, upozornil. Poslanci v noci na dnešek zvýšili základní slevu na poplatníka a snížili daň z příjmu zrušením superhrubé mzdy.

Podle Leo Luzara (KSČM) je dobře, že se podaří navázat platy ústavních činitelů na mzdy obyčejných lidí. Někteří poslanci spekulovali o tom, že někteří soudci už připravují kvůli snížení svých platů žaloby. Například podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska by soudci měli mít vlastní platový zákon.

Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos. Vláda v návrhu rozpočtu uvádí, že s ohledem na poslanecké návrhy na zmrazení růstu platů ústavních činitelů nezapracovala do rozpočtu nárůst peněz na jejich platy. Peníze na ně jsou v rozpočtové rezervě, která je o jednu miliardu vyšší, než je její úroveň ze zákona. V případě potřeby by je vláda uvolnila.

Témata:  platy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky politici

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 21:47

Česko reaguje na další ohnisko slintavky a kulhavky na Slovensku

Jen několik desítek kilometrů od hranic s Českem panuje podezření na slintavku a kulhavku na farmě. V neděli o tom informoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V reakci má podle jeho slov dojít ke zpřísnění opatření na hranicích se Slovenskem.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Žloutenka v Česku na vzestupu. Odborníci varují před dalším šířením

Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.