reklama

Pro schválení vyššího schodku hlasovalo 104 poslanců ANO, ČSSD a KSČM, ostatní přítomní poslanci byli proti. Nejvyšší deficit měl dosud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Sněmovna také na návrh KSČM požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má poslancům předložit do 30. září. Druhé doprovodné usnesení, se kterým rovněž přišel poslanec KSČM Jiří Dolejš, se týká zajištění peněz na počítačové vybavení škol a případně i žáků pro výuku na dálku už od příštího školního roku.

Při závěrečném hlasování podpořila Sněmovna jen ty návrhy, které předtím doporučil sněmovní rozpočtový výbor. Jde o dva návrhy KSČM v celkovém objemu 2,3 miliardy korun. Z toho 1,75 miliardy má jít na odměny zdravotníků v nemocnicích a sociálních službách, 200 milionů na odměny zaměstnanců zejména dětských domovů a 50 milionů korun na odměny sociálních pracovníků v obcích. Dalších 300 milionů korun má dostat regionální školství na pořízení digitálních učebních pomůcek.

Sněmovna schválila také návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který zhruba o 100 miliard snižuje původně navrženou vládní rezervu a přesouvá peníze přímo vybraným kapitolám. Babiš tento návrh předložil jako poslanec v reakci na kritiku opozice, které se nelíbilo, že vláda navyšuje rozpočtovou rezervu o 137 miliard korun, ale už neuvádí, na co peníze chce.

Ostatní poslanecké návrhy změn v rozpočtu Sněmovna nepřijala. Poslanci jich předložili 25 v celkovém objemu 165 miliard korun.

reklama