Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku kvůli jejich výcviku

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Sněmovna dnes souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku. Schválila také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Vládní návrh musí ještě posoudit senátoři. Schvalovat by jej měli ve čtvrtek.

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací z branného výboru v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu konat pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.

Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi Evropské unie, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.

Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran, o tom, jak Rusové bojují a jaké mají slabé nebo silné stránky, popsala ministryně. Na dotaz Roberta Králíčka (ANO) ohledně bezpečnosti Černochová řekla, že vše bude kontrolovat Vojenské zpravodajství a na místě výcviku bude i Vojenská policie.

Záměr kritizovali řečníci z SPD. "Prioritou současné vlády je podpora Ukrajiny a Ukrajinců, pokračování válečného konfliktu," uvedl poslanec tohoto hnutí Radovan Vích. Poslanci SPD jako jediní hlasovali proti vládnímu návrhu.

Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích. "Hlavní důraz bude kladen zejména na výcvik nových či mobilizovaných ukrajinských vojáků, obsluhu zbraňových systémů, zvládání plánovacích procesů, tedy všech činností nezbytných pro úspěšné vedení boje proti ruskému agresorovi," píše se v podkladu pro zákonodárce.

Sněmovna kývla schválením návrhu také na prodloužení české účasti v Iráku, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO zapojit až 20 českých vojáků. V zemi působí i nyní. Novou misí představuje podle materiálu vyslání až 40 vojenských policistů do Kosova, kde budou od července příštího roku do konce roku 2024 působit v jednotce italských karabiniérů.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ministerstva

Související

Aktuálně se děje

8:33

Královská rodina pod tlakem kvůli Andrewovi. Američané chtějí jediné

Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor čelí rostoucímu tlaku ze strany amerických činitelů i členů královské rodiny, aby v USA svědčil v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Petr Pavel

Společně za Ukrajinu. Lidé se v Praze opět sejdou na podporu napadené země

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.