Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku kvůli jejich výcviku

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Sněmovna dnes souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku. Schválila také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Vládní návrh musí ještě posoudit senátoři. Schvalovat by jej měli ve čtvrtek.

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací z branného výboru v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu konat pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.

Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi Evropské unie, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.

Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran, o tom, jak Rusové bojují a jaké mají slabé nebo silné stránky, popsala ministryně. Na dotaz Roberta Králíčka (ANO) ohledně bezpečnosti Černochová řekla, že vše bude kontrolovat Vojenské zpravodajství a na místě výcviku bude i Vojenská policie.

Záměr kritizovali řečníci z SPD. "Prioritou současné vlády je podpora Ukrajiny a Ukrajinců, pokračování válečného konfliktu," uvedl poslanec tohoto hnutí Radovan Vích. Poslanci SPD jako jediní hlasovali proti vládnímu návrhu.

Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích. "Hlavní důraz bude kladen zejména na výcvik nových či mobilizovaných ukrajinských vojáků, obsluhu zbraňových systémů, zvládání plánovacích procesů, tedy všech činností nezbytných pro úspěšné vedení boje proti ruskému agresorovi," píše se v podkladu pro zákonodárce.

Sněmovna kývla schválením návrhu také na prodloužení české účasti v Iráku, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO zapojit až 20 českých vojáků. V zemi působí i nyní. Novou misí představuje podle materiálu vyslání až 40 vojenských policistů do Kosova, kde budou od července příštího roku do konce roku 2024 působit v jednotce italských karabiniérů.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ministerstva

Související

Aktuálně se děje

22. ledna 2026 21:56

Petr Janda vysvětlil, proč si ani v pokročilém věku nestěžuje

Začal další rok a legendární kapela Olympic tu s námi stále je a nadále koncertuje. Frontman Petr Janda přitom na jaře oslaví 84. narozeniny a připouští si, že zdravotně už na tom s ohledem na pokročilý věk lépe nebude. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Petr Pavel

Pavel zvažuje opětovnou kandidaturu na prezidenta

Prezident Petr Pavel během své návštěvy Olomouckého kraje poprvé jasněji promluvil o možnosti, že by se v budoucnu ucházel o druhý prezidentský mandát. Při setkání s občany v Prostějově a Hranicích podle České televize uvedl, že opětovnou kandidaturu nevylučuje, ačkoliv to původně nebylo jeho primárním cílem. Rozhodnutí bude podle něj záviset především na tom, zda u veřejnosti i nadále ucítí dostatečně silnou podporu a zájem o jeho další působení v čele státu.