Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stanjura odmítá námitku dvojího zdanění vůči odvodu z cen výroby elektřiny

Zbyněk Stanjura /ODS/
Zbyněk Stanjura /ODS/
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, že by zavedení cenového stropu pro výrobu elektřiny společně se zavedením daně z mimořádných zisků (windfall tax) znamenalo dvojí zdanění. Novinářům dnes řekl, že navrhovaný odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku, navíc je možné ho odečíst ze základu daně. Obavy z možného dvojího zdanění vyjádřila Legislativní rada vlády.

Daň z mimořádných zisků schválila minulý týden Sněmovna, čeká se na projednání v Senátu a na posouzení prezidentem Milošem Zemanem. Daň dopadne na firmy v energetickém, bankovním, těžebním a petrochemickém sektoru a účinná bude v letech 2023 až 2025. Bude fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.

Nyní vláda projednává zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny, na kterých se dohodla Evropská unie. Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy.

Stanjura ale tuto kritiku odmítá. "Cenové stropy nemají charakter daně, jsou koncipovány jako poplatek. Když to není daň, těžko můžeme mluvit o dvojím zdanění," řekl novinářům. Zároveň zdůraznil, že stoprocentní odvod z ceny elektřiny nad cenovým stropem bude daňově uznatelným nákladem, takže se o něj sníží i část zisku firem, která by jinak podléhala windfall tax.

Ministerstvo financí původně uvádělo, že celkový výnos windfal tax a odvodů nad cenovými stropy by měl dosáhnout 100 miliard korun. Stanjura dnes připustil, že příjmy státu by mohly být vyšší, zejména díky většímu než předpokládanému objemu odvodů. Zároveň zopakoval, že veškeré výnosy z obou opatření budou sloužit k financování kompenzací občanům a firmám zasaženým vysokými cenami energií.

Stanjura také řekl, že odvod nad cenový strop by měl platit celý příští rok, přestože v EU zatím došlo ke shodě pouze pro první pololetí roku 2023. Podle Stanjury je vztažení odvodu na celý rok logické, protože i kompenzace budou vypláceny celý rok. Podotkl, že evropský postoj se může změnit a opatření může být i v celé unii prodlouženo.

Témata:  Zbyněk Stanjura daně

Související

Aktuálně se děje

5. července 2026 21:22

Herec Marek Taclík si po mistrovství podal české fotbalisty

Herec Marek Taclík je známý svým velmi kladným vztahem k fotbalu a jako vášnivý fanoušek sledoval i dění kolem české reprezentace. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Příspěvek na bydlení v číslech. Česko stojí desítky milionů denně

Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.