Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stanjura odmítá námitku dvojího zdanění vůči odvodu z cen výroby elektřiny

Zbyněk Stanjura /ODS/
Zbyněk Stanjura /ODS/
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, že by zavedení cenového stropu pro výrobu elektřiny společně se zavedením daně z mimořádných zisků (windfall tax) znamenalo dvojí zdanění. Novinářům dnes řekl, že navrhovaný odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku, navíc je možné ho odečíst ze základu daně. Obavy z možného dvojího zdanění vyjádřila Legislativní rada vlády.

Daň z mimořádných zisků schválila minulý týden Sněmovna, čeká se na projednání v Senátu a na posouzení prezidentem Milošem Zemanem. Daň dopadne na firmy v energetickém, bankovním, těžebním a petrochemickém sektoru a účinná bude v letech 2023 až 2025. Bude fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.

Nyní vláda projednává zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny, na kterých se dohodla Evropská unie. Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy.

Stanjura ale tuto kritiku odmítá. "Cenové stropy nemají charakter daně, jsou koncipovány jako poplatek. Když to není daň, těžko můžeme mluvit o dvojím zdanění," řekl novinářům. Zároveň zdůraznil, že stoprocentní odvod z ceny elektřiny nad cenovým stropem bude daňově uznatelným nákladem, takže se o něj sníží i část zisku firem, která by jinak podléhala windfall tax.

Ministerstvo financí původně uvádělo, že celkový výnos windfal tax a odvodů nad cenovými stropy by měl dosáhnout 100 miliard korun. Stanjura dnes připustil, že příjmy státu by mohly být vyšší, zejména díky většímu než předpokládanému objemu odvodů. Zároveň zopakoval, že veškeré výnosy z obou opatření budou sloužit k financování kompenzací občanům a firmám zasaženým vysokými cenami energií.

Stanjura také řekl, že odvod nad cenový strop by měl platit celý příští rok, přestože v EU zatím došlo ke shodě pouze pro první pololetí roku 2023. Podle Stanjury je vztažení odvodu na celý rok logické, protože i kompenzace budou vypláceny celý rok. Podotkl, že evropský postoj se může změnit a opatření může být i v celé unii prodlouženo.

Témata:  Zbyněk Stanjura,  daně

Aktuálně se děje

27. září 2026 12:49

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Andrej Babiš

Spor o ministerstvo: Babiš promluvil o odebrání životního prostředí Motoristům, Macinka se dopálil

Premiér Andrej Babiš prohlásil ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích, že dostává velké množství e-mailů od občanů. Lidé po něm požadují, aby odebral Motoristům ministerstvo životního prostředí. Předseda vlády uvedl, že není v jeho silách odpovídat na dva tisíce zpráv k tomuto jedinému tématu. K celému problému řekl, že proběhly volby a funguje koaliční dohoda.