ová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která by vytlačila současnou deltu, zatím podle mezinárodních institucí ve výhledu není. Pravděpodobný není ani její vznik v Česku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. V tiskové zprávě dnes ústav informoval, že dosud bylo potvrzeno 15 případů subvarianty AY.4.2, která může být nakažlivější než delta.
Kvůli velkému počtu případů SZÚ laboratořím doporučil, aby hygienici podrobněji vyšetřovali metodou diskriminačního PCR méně vzorků. Uvolní to kapacity pro nové případy.
"Světová zdravotnická organizace a evropské středisko ECDC pravidelně aktualizují seznam takzvaných variant, které jsou předmětem zájmu a bližšího zkoumání. Zatím nemáme informace, že by se taková vyskytla," řekla Macková. Varianta AY 4.2 může být podle dosavadních studií nakažlivější, ale protilátky na ni zabírají stejně. Osm případů bylo zachyceno za poslední měsíc.
Vznik nové varianty přímo v ČR není podle ní po zkušenostech z loňského roku pravděpodobný. "Situace není nepříznivá v této chvíli jen u nás, ale v celé Evropě. Pro to, aby vznikla nová varianta, je potřeba obrovský prostor, jak pro tu nemoc, tak pro ten virus, aby tu možnost dostal. Zatím to nepředpokládám," dodala.
Podle poslední zprávy o monitoringu variant na webu SZÚ bylo od 11. do 19. listopadu vyšetřeno metodou diskriminačního PCR přes 50.000 vzorků. "Pozitivní vzorek vyšetříme ještě jednou speciální soupravou, která má možnost říct, jestli tam je některá vybraná specifická mutace," uvedla Macková. V 98 procentech případů obsahovaly variantu delta.
Podle pravidel z léta, kdy bylo nových případů málo, měly laboratoře takto vyšetřovat všechny vzorky. SZÚ podle Mackové doporučil laboratořím, aby se počet vzorků snížil. Od 15. listopadu to má být každý třetí. Kapacity se tak uvolní pro nově testované vzorky. V tiskové zprávě dodala, že se pracuje na algoritmu pro výběr relevantního podílu vzorků.
Od začátku roku pak bylo téměř 14.500 vzorků vyšetřeno ještě podrobněji, takzvanou celogenovou sekvenací. "Sekvenace je důležitá z hlediska monitoringu a sledování mutací. Stejně jako jsme měli dominantní alfu a jak se to přeměnilo na deltu. Tak i teď je třeba mít představu o tom, jaké varianty kolují," doplnila. Díky tomu je podle Mackové možné sledovat nejen situaci v ČR, ale také ji porovnávat s Evropou či světem.
Témata: koronavirus (coronavirus) COVID-19, Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Související
3. listopadu 2024 11:46
28. října 2024 19:26
22. října 2024 18:04
15. října 2024 9:33
14. října 2024 10:32
10. října 2024 9:45
