reklama

Dosažené skóre - tedy 54 bodů ze sta možných - není podle TIC pro Česko lichotivé. O devětačtyřicátou pozici v indexu se ČR dělí s Ománem a Rwandou. Průměr Evropské unie, který činí druhým rokem 64 bodů, se tak Česku nadále vzdaluje. "Po deseti letech jsme se vrátili zhruba na stejné výsledky. Mírný vzestup nastal v letech 2013 až 2017," řekl ředitel české pobočky Petr Leyer.

Zkritizoval to, že v ČR pokračuje "privatizace veřejného zájmu". "Pravidla nejsou porušována, ale jsou nastavena tak, že nahrávají určitým vlivovým skupinám," vysvětlil. Jako příklad uvedl střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo netransparentní lobbing ve Sněmovně, třeba u zákona o odpadech.

Ohledně státní správy a dohledových institucí pak podle Leyera neexistuje politická vůle vybudovat je nezávislé a odborné. "Státní správa je vyprázdněna intelektuálně i kapacitně. Posty jsou obsazovány pouze na základě loajality a přizpůsobivosti politické moci," řekl. V této souvislosti zmínil výběrové řízení na nového šéfa antimonopolního úřadu, které bylo podle něj netransparentní a doprovázely je pochybnosti o odbornosti vybraného kandidáta. Doplnil, že vláda nemá motivaci přilákat do státní správy odborníky, jejichž názorům by případně musela čelit.

Analytik TIC Milan Eibl dodal, že v Česku se dlouhodobě nedaří vymýtit případy politické korupce. "Velké molochy organizovaných vlivových skupin jsou stále aktivní," podotkl. Podle něj k tomu přispěla i pandemická krize, v níž chybí jasně nastavená pravidla. "Vytváří ideální podhoubí pro to, aby se organizované skupiny mohly přisát na státní rozpočet," řekl. Odkázal na brněnskou korupční kauzu Stoka, na rozdělování sportovních dotací, na stíhání soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka či na aktivity antimonopolního úřadu v dobách bývalého předsedy Petra Rafaje. "Všechny tyto případy jsou možné, protože se pomalu povolují otěže," uzavřel.

TIC zároveň doporučila několik kroků ke zlepšení situace. Je mezi nimi revize služebního zákona, regulace lobbingu nebo posílení dohledových státních úřadů - Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, antimonopolního úřadu nebo Národní sportovní agentury. "Služební zákon měl krátkodobý pozitivní efekt na počátku, ale vláda se naučila, jak ho obcházet," poznamenal Leyer.

Také české ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že ke zlepšení postavení ČR v indexu by přispěl zákon o lobbingu. Mluvčí úřadu Vladimír Řepka zmínil v dnešní tiskové zprávě také zákon o ochraně oznamovatelů, který má příští týden projednat vláda. Ohledně brzkého prosazení regulace lobbingu je však TIC skeptická. "Návrh zákona o lobbování se v roce 2020 poprvé dostal do Sněmovny, je však stále méně pravděpodobné, že by ho současná vláda ještě stihla přijmout," uvedla.

Index vnímání korupce je globálním žebříčkem, který na základě průzkumů expertů měří korupci a porovnává její míru v jednotlivých zemích. První příčku v něm už druhým rokem sdílejí Dánsko a Nový Zéland. Na opačném konci indexu skončily Somálsko a Jižní Súdán.

V rámci sedmadvacítky členských zemí Evropské unie se ČR loni udržela na 19. místě, avšak jen díky odchodu Británie z EU. Visegrádské země loni potvrdily sestupný trend z předchozích let. Nejlépe je na tom stále Polsko. Následuje ČR, Slovensko a Maďarsko, které od roku 2012 ztratilo v indexu 11 bodů.

reklama