Nastavení podmínek pro topnou sezonu je potřeba znát do konce června, uvedl. Řešením nadcházející topné sezony je podle něj maximální naplnění zásobníků plynu, smlouvy o záložních dodávkách s dodavateli plynu nebo státním obchodníkem, kteří by si před topnou sezonou zajistili náhradní objemy. Potřeba jsou podle něj také mezivládní dohody, podle kterých by se Německo a Polsko zavázaly, že nebudou zadržovat žádné toky plynu, a to ani v případě, že by čelily vlastnímu nedostatku.

Potřeba je podle Topolánka také maximálně nahradit zemní plyn jinými palivy. Vhodné by byly i časově omezené výjimky z emisních limitů pro využití náhradních paliv, mezi které patří například uhlí nebo topný olej.

Podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničních věcí Václava Bartušky bude snazší nahradit ruskou ropu než nahradit ruský zemní plyn. Zhruba 40 procent spotřeby plynu v EU loni dodalo Rusko. Nahradit takový objem za den, měsíc či rok podle něj nejde.

Česko stejně jako ostatní evropské státy chce být energeticky nezávislé na Rusku poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu. Energetická závislost na Rusku se tak stala bezpečnostním rizikem.

Začátkem května řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem, že Česká republika bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.

Za další důležitý bod jednání označil Fiala navýšení kapacity Transalpinský ropovod (TAL) vedoucí do Německa a Rakouska z italského Terstu, kam tankery přivážejí ropu z celého světa. Na TAL je Česko napojeno přes produktovod IKL.