Úchvatné záběry nejtemnější oblohy v Česku. To je Manětínsko

V roce 2014 byla vyhlášena oblast Manětínska na základě dohody mezi 10 obcemi a 5 dalšími subjekty, čímž se stala třetí oblastí tohoto druhu v České republice. Od té doby v zemi nevznikla žádná nová oblast, přičemž v roce 2016 bylo podepsáno memorandum o plánovaném vzniku Podyjské oblasti tmavé oblohy. „Vyhlašující obce a organizace se zde aktivně zapojily do ochrany nočního prostředí,“ uvedl odborný garant, Česká astronomická společnost, jejímž čestným předsedou je Dr. Jiří Grygar.

Manětínsko je v rámci ČR známé nízkým světelným znečištěním a zachovalým nočním prostředím. Region se vyznačuje řídkým osídlením a neobsahuje žádná větší města, průmyslové podniky ani významné zdroje umělého světla, které by negativně ovlivnily noční přírodu.

Čestný předseda České astronomické společnosti, Dr. Jiří Grygar, s nadšením říká: „Oblohu v Manětínské oblasti tmavé oblohy vnímám jako krásnou právě 10 let, od doby, kdy jsem byl u podpisu vzniku této oblasti. A já jí přeju, aby to bylo sto.“

Ministr pro vědu, výzkum a inovace, Marek Ženíšek, vzpomíná: „Nejhezčí a možná vůbec první noční oblohu jsem viděl právě na Manětínsku, odkud pochází moje maminka. V České Doubravici jsem strávil mnoho času hlavně v létě a dosud sem velmi rád jezdím nejen kvůli nádherné noční obloze. Světelné znečištění je velký problém a já jsem rád, že existují iniciativy jako Manětínská oblast tmavé oblohy a že k řešení světelného smogu obecně pomáhá i Akademie věd.“

Česká astronomická společnost dlouhodobě monitoruje jas oblohy v Manětínské oblasti tmavé oblohy, kde před deseti lety probíhala podrobná měření stavu noční oblohy pomocí speciální celooblohové kamery. Výsledky ukazují, že obloha v tomto regionu je srovnatelně tmavá jako na horách nebo v národních parcích, což vytváří ideální podmínky pro pozorování nočního nebe a astronomických jevů. Mléčná dráha je zde velmi dobře viditelná a za příznivých podmínek lze spatřit i vzácnější úkazy, jako je zvířetníkové světlo. Zatímco na Manětínsku je možné vidět asi 2000 hvězd, ve velkých městech je jich pouze několik desítek.

Z měření také vyplývá, že severozápadní část oblasti je tmavší než jihovýchod, kde je znatelnější vliv světelného znečištění z Plzně a přilehlých obcí. Většina světelného znečištění pochází z měst mimo oblast, jako jsou Plzeň, Praha a Karlovy Vary, zatímco místní zdroje světla mají vliv především na své bezprostřední okolí. Tento rozdíl v úrovni světelného znečištění ukazuje na důležitost ochrany a monitorování tmavých oblastí pro zachování jejich přirozené krásy.

Světelné znečištění, způsobené nehospodárným používáním umělého světla, má rozsáhlé dopady. Ruší přirozenou noční tmu, narušuje biorytmy živých organismů a má negativní vliv na spánek a zdraví lidí. Ekonomické dopady zahrnují plýtvání elektrickou energií, zatímco špatně navržené osvětlení může ohrožovat bezpečnost silničního provozu. Astronomové čelí obtížím při pozorování oblohy kvůli umělému zjasnění, a kulturní a estetické hodnoty tmavé hvězdné oblohy jsou ochuzovány. Dále má světelné znečištění negativní dopady na floru a faunu, narušující přirozený cyklus světla a tmy.

Témata:  světelné znečištění,  Manětín