Cizinecké policii se od počátku bojů na Ukrajině nahlásilo přes 226.500 lidí, v sobotu jich bylo 1204. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle ministerstva vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou tvoří asi tři čtvrtiny ženy.

Víza dočasné ochrany umožňují uprchlíkům pobývat v Česku až rok. Získají tím také přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Od začátku tohoto týdne musí uprchlíci hlásit změnu adresy pobytu v Česku do tří dnů místo dosavadních 30. Stejně se zkrátila lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do republiky.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) splnilo prodloužení lhůty na 30 dnů svůj účel v době výrazně vyšších denních nárůstů počtu příchozích. V současné době je ale nutné, aby veřejná správa co nejdříve věděla o místě pobytu uprchlíků. Rakušan v polovině dubna uvedl, že se počet běženců v Česku ustálil na zhruba 300.000. Ministerstvo sice vydává denně další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí.

Uprchlíci po registraci mají povinnost nahlásit, pokud Česko opouštějí, ne všichni to ale učiní. Kvůli tomu má stát přesnější data o nově příchozích než o těch, kteří odejdou. Česko má o pohybu uprchlíků horší přehled, protože není hraniční zemí schengenského prostoru.

Primátor Pardubic Martin Charvát (ANO) v sobotu upozornil na to, že do města v poslední době přicházejí uprchlíci, kteří nemají doklady a nemohou prokázat, že prchají před válkou z Ukrajiny. Proces udělení víza tak podle něj trvá déle a běženci zůstávají bezprizorní, bez pomoci. Vyzval vládu, aby situaci řešila.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.