"Pokud chceme vědět lépe, co se odehrává v hlubinách alzheimerovského mozku, co je špatně u Parkinsonovy nemoci nebo proč pacienti s Huntingtonovou nemocí mají nezadržitelné mimovolní pohyby a záškuby, tak právě výzkum je to, co velmi pomáhá," vysvětlil.
Další mozkové banky jsou například u Paříže, v Lyonu, v Nizozemsku nebo v Londýně. Jsou vzájemně propojené do evropské sítě a úzce vědecky spolupracují.
"Pro mozkovou banku je velmi důležité, abychom věděli, co se v těch vzorcích mozku nachází. Nejdříve musíme udělat neuropatologické vyšetření, ke kterému stačí malé vzorky tkáně z různých oblastí mozku, a zbývá velké množství tkáně, která pro diagnózu už není potřeba, ale dosud ji nebylo možné uchovávat," doplnil.
Neurodegenerativní onemocnění jsou taková, která ovlivňují neurony v lidském mozku. Například s nejčastější Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi v Česku žije kolem 150.000 lidí, v roce 2036 jich podle odhadů bude víc než 300.000. "Stále nevíme, co je prapříčinou tohoto onemocnění," řekl Rusina. V mozku se z ničeho nic začne hromadit dříve prospěšná bílkovina, kterou sám tvoří. Většina současných léků funguje podle něj podobně jako podávání léků na bolest a na zápal plic. Hledá se lék, které by pro mozek fungoval jako antibiotika pro zanícené plíce.
V USA nedávno úřady schválily kontroverzní lék od firmy Biogen, který má být takovým lékem a odstraňovat z mozku odpadní bílkoviny, které k rozvoji nemoc vedou. Podle některých odborníků ale neexistuje dost důkazů o jeho účinnosti.
