V úterý Česko udělilo běžencům 652 víz, celkem přes 392.000

Přesný počet uprchlíků, kteří v Česku pobývají, není znám, část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců. Aktuální odhad ministerstvo vnitra dosud neposkytlo.

Počet vydaných víz, která umožňují jejich držitelům pobývat v zemi až rok a zpřístupňují jim veřejné zdravotní pojištění, vzdělání či trh práce, se před dvěma týdny také pohyboval mezi 600 a 700, s výjimkou pondělí, kdy byl počet vyšší. V minulém týdnu Česko vydalo méně víz kvůli státním svátkům, kdy fungovala některá krajská asistenční centra v omezeném režimu.

Cizinecké policii se od začátku války přihlásilo 352.491 lidí, v úterý jich přibylo 2159. Na policii nemusí hlásit pobyt děti mladší 15 let, kterých je podle statistik mezi uprchlíky z Ukrajiny zhruba třetina.

Nejvíce běženců je podle statistik ministerstva vnitra v Praze, úřady zde k dnešnímu dni evidují 90.015 uprchlíků. V pondělí se znovu otevřelo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině ve Vysočanech, které hlavní město kvůli přetíženosti a nedostatku ubytovacích kapacit v polovině června uzavřelo. Město nicméně již kvůli naplněné kapacitě nebude s výjimkou provizorních stanových městeček a kapacit zajišťovaných Správou uprchlických zařízení nabízet Ukrajincům ubytování.

Zástupci vlády budou ve čtvrtek s hejtmany jednat o pokračování provozu krajských asistenčních center. Na programu jednání Asociace krajů s ministry bude také situace ve školství, které čeká po prázdninách příliv žáků a studentů z Ukrajiny.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová v pondělí po neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Praze řekla, že do Evropské unie přišlo za více než čtyři měsíce trvání ruské invaze na Ukrajinu 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž se více než tři miliony běženců již vrátily zpět do své země. Největší zátěž v přepočtu na počet obyvatel mají podle ní Česko, Polsko a Estonsko.

Studie MPSV: Třem z deseti dospělých uprchlíků není ani 30 let

Celkem 28 procentům dospělých válečných uprchlíků, kteří dorazili z Ukrajiny do Česka, nebylo ještě 30 let. Třetinu uprchlických domácností tvoří matky s jedním či dvěma dětmi. Víc než třetina příchozích má vysokoškolské vzdělání. Víc než dvě pětiny lidí našly v ČR bydlení u místních solidárních rodin. Vyplývá to ze studie, kterou provedlo ministerstvo práce (MPSV). Čtyřicetistránkový dokument s výsledky dnes poskytlo ČTK.

Ministerstvo v červnu zaslalo dotazníky všem žadatelům o humanitární dávku, kteří poskytli e-mailovou adresu. Zpět dostalo téměř 16.000 vyplněných odpovědí, které mohlo využít. Získalo tak informace o 50.236 běžencích. Z nich bylo 29.012 dospělých a 21.224 dětí. Dotazování se uskutečnilo on-line. Autoři podotkli, že se tak nejspíš více zapojili vzdělanější lidé. Ve studii experti využili i údaje o dávkách, zaměstnanosti či vízech dočasné ochrany. Česko jich udělilo zatím asi 390.000.

"Česká republika je tak ze států EU třetím nejčastějším cílem Ukrajinců prchajících ze země a zároveň je zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků na 100.000 obyvatel," uvedli autoři studie. Polsko podle nich k 9. červenci evidovalo asi 1,19 milionu osob s dočasnou ochranou, Německo 670.000, Itálie 132.600, Španělsko 123.800 a Slovensko 79.600. Na 100.000 obyvatel Česka připadalo podle propočtů ministerstva práce 3646 příchozích. V Polsku to bylo 3157, na Slovensku 1472 a v Německu 806.

Celkem 44 procent uprchlíků tvoří ženy v aktivním věku, 35 procent děti, čtyři procenta senioři a zbývajících 17 procent muži v aktivním věku. Třem čtvrtinám dospělých nebylo ještě 45 let. Téměř každému třetímu dospělému je méně než 30 let.

Uprchlickou domácnost tvoří nejčastěji matka s potomkem. Ve více než dvou třetinách těchto případů dítěti nebylo ještě pět let.

Celkem 44 procent dotázaných bydlí v místních solidárních domácnostech. Čtvrtina příchozích žije v nájmu. Na ubytovnách pobývá 15 procent uprchlíků, v hotelech a penzionech necelá desetina.

Na minimálně půl roku má bydlení zajištěno 22 procent lidí, 17 procent osob ho má bez omezení a dalších 17 procent do nalezení trvalého nájmu. Experti z nevládních organizací poukazují na to, že některá místa v Česku jsou přetížená a bude potřeba běžence rozmístit po Česku. Podle autorů při stabilitě ubytování značná část příchozích ale nejspíš zůstane tam, kde nyní je. "Momentálně nehrozí masivnější samovolné stěhování uprchlíků v rámci ČR," uvádí studie.

Podle zjištění mělo 35 procent dotázaných vysokoškolské vzdělání, 14 procent vyšší odborné, 18 procent maturitu a 21 procent se vyučilo. Zbytek byl bez vzdělání či měl základní školu. "Vysokoškoláci jsou zastoupeni dvojnásobně oproti české populaci.Tato struktura přináší Česku značný rozvojový potenciál," podotkli experti.

Víc než polovina lidí v aktivním věku má práci. Velká část našla uplatnění ve větších podnicích. Čtyři z pěti pracovníků jsou ale na pozici s nízkou kvalifikací. Jen 16 procent dotázaných nalezlo místo ve svém oboru. Důvodem je i jazyková bariéra. Češtinu částečně ovládá necelá třetina příjemců humanitární dávky. Dobře ji umějí dvě procenta. Zhruba tři čtvrtiny uprchlíků jsou na tom finančně "velmi neuspokojivě až kriticky", uvedlo ministerstvo. Dobře zajištěných je asi 0,5 procenta příchozích.

Témata:  uprchlíci