Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vakcína proti covidu by mohla být v ČR ještě letos, proočkovanost má být až 70 procent

Češi bojují proti koronaviru rouškami a respirátory
Češi bojují proti koronaviru rouškami a respirátory
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Proočkovanost populace proti novému typu koronaviru by kvůli účinnosti měla dosáhnout 65 až 70 procent. Česká republika má zájem o čtyři miliony dávek vakcíny proti onemocnění covid-19 od americké firmy Pfizer, což by vystačilo pro dva miliony lidí. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Všechny vakcíny, které bude Česko nakupovat, budou vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou. Vláda už dříve schválila odběr tří milionů dávek jiného druhu séra od firmy AstraZeneca.

"Cílem je dostat se zhruba na šedesátipěti až sedmdesátiprocentní proočkovanost, protože potom máme vyhráno," řekl Blatný. Jeho resort se to bude snažit vysvětlit občanům. Upozornil, že se objevilo obrovské množství dezinformací o vakcinaci. Prioritní skupinou pro první dávky očkování budou senioři a zdravotníci, připomněl ministr. Cílem je, aby všem potřebným byla vakcína hrazena ze zdravotního pojištění, dodal.

"Je možné, že první vakcíny by mohly do České republiky dokonce dorazit i před koncem roku. Já bych spíš řekl, že to bude leden, únor," uvedl Blatný. Nejblíže reálnému použití jsou podle něj vakcíny firem Pfizer a AstraZeneca.

Firma Pfizer s německou BioNTech nedávno jako první zveřejnily data z klinické studie vakcíny. Na základě průběžné analýzy oznámily, že má víc než devadesátiprocentní účinnost, a je tak velká šance na její schválení v USA i první aplikování do konce roku. Společnost AstraZeneca výsledky klinických testů zatím nezveřejnila, stejně tak ani jiné firmy, které vakcíny vyvíjejí.

Podle dřívějších odhadů ministerstva by bylo v první vlně v Česku očkováno asi 3,5 milionu lidí. Zdravotníků je zhruba 200.000, starších 65 let dva miliony a dalších 1,3 milionu lidí mladších, ale v riziku kvůli chronickým nemocem. U některých vakcín se imunita vytvoří až po dvou dávkách, bude jich tedy třeba asi sedm milionů. Náklady se mohou pohybovat od 500 milionů po pět miliard korun.

Podle Blatného bude také možno alespoň v menších nemocnicích, které nelze použít jako "covidová", obnovit odložitelné výkony nejpozději začátkem prosince. Chce dělat vše pro to, aby tomu tak bylo dřív. Nemocnice nyní musely omezit odložitelnou péči podobně jako v březnu.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 očkování Jan Blatný Pfizer AstraZeneca Ministerstvo zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

20. dubna 2026 13:10

V Perském zálivu nevázne jen ropa. Hrozí inflace u potravin, tvrdí expert

Přes Hormuzský průliv prochází významná část světových dodávek surovin potřebných k výrobě hnojiv, jako je močovina, čpavek nebo síra. Jakmile se tato logistika zkomplikuje, ceny těchto vstupů na světových trzích rostou. Zároveň platí, že výroba hnojiv je silně závislá i na zemním plynu, takže jakékoli napětí, které žene nahoru ceny energií, situaci dál zhoršuje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Dobré zprávy pro řidiče. Nafta se navzdory dění kolem Íránu vrátila pod 40 Kč za litr

Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.