Podle jeho dat připadalo v září na jednoho psychologa v regionálním školství 1620 žáků a 158 učitelů základních a středních škol. Například počet žáků s poruchami chování se přitom v minulých pěti letech v základních školách zdvojnásobil a ve středních ztrojnásobil.

Odborníci dlouhodobě poukazují na to, že školství v Česku postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí i pedagogů. Debata o tom se opět zintenzivnila, když ve čtvrtek po útoku mačetou zemřel učitel středního odborného učiliště v pražské Michli. Z napadení je podezřelý devatenáctiletý žák, kterého policie zadržela. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) měl učeň zřejmě s učitelem konflikt, ve středu měl studijní neúspěch. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání v souvislosti uvedla, že ve školách je mimo jiné nedostatečná příprava učitelů na krizové situace a efektivní zklidnění žáků.

Podle statistik ministerstva školství pracovalo v září ve školách 871 psychologů. Řada z nich pracuje na částečné úvazky. V přepočtu na plně zaměstnané jich bylo zhruba 520. V ČR je přitom 4238 základních a 1285 středních škol. Žáků v nich bylo v září 1,4 milionu a vyučujících 137.682.

Nejvíc psychologů působí ve školách v Praze, a to 149. Nad stovku sahal v září jejich počet ještě v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Na posledním místě se umístil nejmenší Karlovarský kraj s deseti školními psychology.

Odborníci v posledních letech upozorňují i na to, že přibývá žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele bývá náročná práce mimo jiné s dětmi s poruchami chování. Tyto poruchy se podle informací Národního pedagogického institutu vyznačují zejména nerespektováním sociálních norem, neschopností udržovat přijatelné vztahy a agresivitou. Podle odborníků se projevují asi u deseti až 15 procent dětí školního věku. Jejich diagnostika je obtížná, často souvisejí s neuspokojením potřeby spolehlivého vztahu s rodiči. Podle statistik ministerstva se počet žáků s poruchami chování v základních školách navýšil od září 2016 do tohoto školního roku z 9225 na 19.033. Ve středních školách se jejich množství ve stejném období zvedlo z 603 na 2005. Poslední rok počet spíše stagnoval.

Školy v současnosti na psychology nemají trvale zajištěné peníze, protože tyto pozice nejsou podle legislativy běžnou součástí pedagogických sborů. Musí na ně proto žádat peníze z dotačních programů. Z evropských dotací by se tito pracovníci měli platit ještě do konce roku 2024, od ledna 2025 by ministerstvo chtělo nastavit financování ze státního rozpočtu, řekla minulý týden ČTK ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva Lubomíra Černá. Gazdík v lednu uvedl, že ve školách bude muset vzniknout asi 700 nových pozic, nejen pro psychology, ale třeba i sociální pedagogy. Podotkl, že problém ale může nastat s personálním obsazením.