Vláda chce novou pravomoc, ústavní zákon o bezpečnosti ČR se má změnit

K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. "Musíme ty aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok," uvedl Hamáček.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. "Ten nejmírnější stav, kdy situace není standardní, stav nebezpečí, není možné vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni," poznamenal Hamáček. Podle novely by kabinet měl dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou ČR nebo její část. "To nám umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci," uvedl.

Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celé území republiky nebo jeho část v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Vláda při tom musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu Sněmovny.

I ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců. "Rozdíl je v tom, že stav nebezpečí by byl vyhlašován, pokud by nedocházelo k ohrožení značného rozsahu, je to takový předstupeň, kdy víte, že něco je špatně, ale není tam ještě značný rozsah," řekl náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna.

V zákonu o bezpečnosti by se také měla objevit nová úprava Ústředního krizového štábu. "Aby bylo naprosto jasné, jaké je postavení BRS a Ústředního krizového štábu. BRS je ten pracovní orgán na koncepční úrovni, který má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize," uvedl Hamáček.

Novela by mohla také vládě dát pravomoc požadovat při nouzovém stavu projednání návrhů ve lhůtě 72 hodin ve Sněmovně a ve lhůtě 24 hodin v Senátu. Ve stavu nebezpečí by kabinet toto právo neměl, uvedlo vnitro v tiskové zprávě. Na základě zkušeností s letošním odkladem doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku návrh také zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb.

Po dnešní prezentaci na BRS budou už v příštích dnech následovat jednání o legislativě s jednotlivými resorty. Jejich výsledkem by měly být i změny například v krizovém zákoně, zákoně o ochraně veřejného zdraví či energetickém zákoně. Za ideální by Hamáček považoval, kdyby text zákona poslalo vnitro do legislativního procesu v létě. "Věřím, že se nám povede najít shodu napříč politickým spektrem," dodal.

Témata:  vláda ČR,  Jan Hamáček,  Bezpečnostní rada státu