Vláda dnes schválila zrušení EET a daňové úlevy ohledně pomoci Ukrajině

Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO), který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Babiš i Alena Schillerová (ANO), jež po něm byla ministryní financí, dnes rozhodnutí vlády kritizovali.

"V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Babiš ČTK řekl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a celkově státu přinesla víc než 35 miliard korun. "Díky tomu se zásadně snížily daně a pan Stanjura sprostě lže, pokud říká, že to nic nepřineslo," uvedl. Podle Babiše tehdejší vláda věnovala projektu hodně energie a EET pomohla rozpočtu a poctivým podnikatelům. "Vracíme se do starých časů ODS, kdy zase se budou ptát, jestli to chcete na fakturu, nebo bez faktury, zase se bude podvádět," řekl Babiš.

"Vláda slibovala boj se šedou ekonomikou, ale tímto ji naopak podporuje. Vláda se také zaklínala šetřením a zrušením EET se dobrovolně připraví o 13 miliard ročně. To jsou peníze, které mohli využít na snížení cen energií, na zastropování cen pohonných hmot, nebo aby neohrožovali kvalitu lékařské péče snížením plateb za státní pojištěnce," uvedla bývalá ministryně financí Schillerová.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300.000 podnikatelů. Aktuálně je podle údajů finanční správy do projektu zapojeno zhruba 201.000 podnikatelů, kteří zaevidovali zhruba 19,2 miliardy účtenek.

Vládou schválený návrh zároveň nepočítá s dalším provozováním systému EET ani pro dobrovolně evidující podnikatele, důvodem jsou finanční úspory. "Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200.000 povinně evidujících subjektů," uvedlo MF. To v souvislosti se zrušením EET také sníží celkový počet funkčních míst ve finanční správě. "Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací," uvedl úřad.

V letech 2017 až 2020 činily celkové náklady na EET zhruba 2,17 miliardy korun. "Zrušení EET nepřinese dodatečný výdaj rozpočtu," uvedlo dnes MF.

Podle dřívějšího vyjádření daňových odborníků bylo už loňské přerušení fakticky koncem projektu, který byl podle nich především politickou záležitostí. Finanční správa má i bez EET dost informací o činnosti podnikatelů, a to například díky kontrolním hlášením k DPH, uvedli. Význam EET podle MF také výrazně oslabuje nárůst bezhotovostních tržeb, které nepřipouští tolik prostoru pro obcházení daní.

V rámci připomínkového řízení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů nesouhlasily se zrušením EET. Důvodem je podle nich, že zrušení EET zvýhodňuje jednu skupinu obyvatel, tedy osoby samostatně výdělečně činné, proti zaměstnancům. Dále to také považují za rozpočtově nezodpovědný krok. Ministerstvo argumentovalo, že kvůli pandemii výrazně stouply bezhotovostní platby, které EET nepodléhají. Přínos evidence tržeb je tak podle MF "významně oslaben". Svaz průmyslu a dopravy požadoval zachování EET na dobrovolné bázi.

Kabinet dnes také schválil novelu zákona o spotřebních daních, která převádí do českého právního řádu směrnici EU. Ta se týká úpravy směřující k efektivnějšímu propojení celních režimů s daňovými režimy pro oblast spotřebních daní a zavedení celoevropského elektronického systému pro sledování pohybu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Vedle toho novela upravuje ustanovení ohledně vracení piva do režimu podmíněného osvobození od daně.

Vláda schválila daňové úlevy ohledně pomoci Ukrajině

Z daní bude možné zřejmě odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině nebo ukrajinským neziskovým organizacím. Nově by také měli mít možnost odečtu od základu daně i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří 90 procent zdanitelných příjmů. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Nyní je ze zákona možné si z daní odečíst jen finanční dary českým pořadatelům sbírek na veřejně prospěšné účely.

Osvobozen od daně bude letos podle návrhu také příjem ukrajinských zaměstnanců, když firma jim a jejich rodinným příslušníkům poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Od daně také bude osvobozen peněžní dar od zaměstnavatele, jehož cílem je pomoc v tíživé životní situaci.

Další novinkou v novele je možnost odečíst z daní také bezúplatná plnění poskytnutá letos za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Organizace již dnes nemusí platit daň z příjmu v případě daru na humanitární nebo charitativní účely. "Nově bude v roce 2022 osvobozen i bezúplatný příjem poskytnutý za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, tedy na základě novely se nebude uplatňovat případná srážková daň," uvedlo MF.

MF navrhuje, aby Sněmovna s normou vyslovila souhlas již v prvním čtení. Účinnost novely zákona by tak mohla nastat zhruba na přelomu dubna a května, přičemž zákonem bude zajištěna zpětná účinnost od začátku roku 2022. "Finanční správa proto bude již nyní postupovat v souladu s plánovanou změnou zákona," uvedlo MF. V příštím roce odhaduje dopad novely MF na nižší stovky milionů korun. Odečíst dary je možné zpětně při podání daňového přiznání za předchozí rok.

"Zaslouží ocenit, že ministerstvo financí zareagovalo takto rychle. Poskytování darů Ukrajincům nicméně nadále zatěžuje otázka DPH. U některých nepeněžitých darů bude muset dárce uplatnit DPH na výstupu. To může dodatečně zatížit nejen poskytování materiální pomoci, ale i pomoci ve formě služeb jako je například bezúplatné ubytování uprchlíků," upozornil daňový poradce KPMG Petr Toman.

Řešením by podle něj mohlo být mimořádné prominutí DPH v těchto situacích, obdobně jako loni u elektřiny. "Tento postup však dříve vyvolal pochybnost, zda je v souladu s pravidly EU. Zásadní nástroj je tak v rukách EU, která by mohla takový postup členským státům výslovně povolit," dodal.

Témata:  elektronická evidence tržeb,  vláda ČR