Vláda navrhuje zpřísnit pravidla pro dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny

Po dnešním jednání vlády, která návrh projednala, to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny napadené Ruskem prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění, a to na 180 dnů, uvedl Rakušan. Změna se týká pojištěnců ve věku mezi 18 a 65 lety. Lhůta má platit podle předlohy ode dne poskytnutí dočasné ochrany.

Změny podle Rakušana vyplývají z procesních důvodů. Prodloužení doby pro vyřízení žádosti Rakušan vysvětlil tím, že stát nově kontroluje razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Požadavek rychlejšího nahlašování pobytu reaguje na potřeby úřadů rychle přizpůsobovat systémy školství a zdravotnictví na počty uprchlíků. Cílem zkrácení doby zdravotního pojištění má motivovat příchozí, aby se zapojili v Česku do pracovního procesu.

Humanitární dávku nebude po schválení návrhu stát vyplácet v případech, kdy mají uprchlíci zařízeno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí.

Návrh počítá také s tím, že by Česko i po skončení nouzového stavu nevydávalo víza a povolení k pobytu pro Rusy a Bělorusy.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Ministerstvo vnitra vydalo uprchlíkům dosud 345.200 víz k ochraně. Téměř dvě pětiny z nich dostaly děti. Ženy tvoří 73 procent dospělých. S vízem k ochraně mohou lidé získat práci volně bez překážek, povolení nepotřebují. Podle Rakušana na území Česka nyní pobývá zhruba 200.000 uprchlíků, část z nich se vrací do vlasti. Práci v Česku si našlo přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Jejich přijetí úřadu práce nahlásili zaměstnavatelé.

Vláda ve čtvrtek požádá Sněmovnu kvůli migrační vlně o prodloužení nouzového stavu do konce června. Do té doby chce speciální zákon prosadit. Důvodová zpráva k novele uvádí, že pokud bude návrh zákona schválen v době ukončení nouzového stavu, naváže přijatá zákonná úprava na příslušná krizová opatření. Pokud bude nouzový stav pokračovat i po dni nabytí účinnosti zákona, vláda odpovídající krizová opatření zruší pro nadbytečnost.

Vláda schválila návrh, aby uprchlíci s bezplatnou stravou nedostávali dávku

Uprchlíci, kteří dostávají v ubytovacím zařízení zdarma stravu a hygienické potřeby, by nově už neměli pobírat humanitární dávku. Počítá s tím návrh novely zákona "lex Ukrajina", který dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se měl upravit i solidární příspěvek pro domácnosti za bezplatné ubytování uprchlíků. Pobírat by ho mohli i ubytovatelé, u nichž si běženci budou platit energie. Předlohu dostane k projednání Sněmovna.

"Humanitární dávka nebude vyplácena v případech, kdy mají uprchlíci zajištěno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí. Z principu platí to, co jsme říkali: Pokud stát zajišťuje stravu, nevyplácí se dávka," uvedl Rakušan.

Nyní mají uprchlíci nárok na podporu 5000 korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku. Dávku dostanou za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat v případě potřeby ale i opakovaně, a to ještě dalších pět měsíců. Měli by ale prokázat, že podporu potřebují. Podle kritiků a některých opozičních politiků někteří lidé míří do Česka jen pro dávky. Rakušan či Jurečka už dřív řekli, že připravovaná opatření mají "dávkové turistice" zabránit.

"Bude to vázáno (podpora) na trvalé ubytování v ČR, aby někdo nebyl motivován přijet a odjet s dávkou a pro další si přijet za měsíc," uvedl Rakušan.

Podle novely by příchozí, kteří by v ubytování dostávali i jídlo a hygienické potřeby, neměli mít na dávku už nárok. Nezískali by jako dosud ani prvních 5000 korun. Ostatní příchozí by mohli podporu opakovaně dostat jen tehdy, když zůstávají v ČR. Úřad práce by mohl žadatele o humanitární dávku vyzvat, aby svůj případný nárok přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se měl dostavit do osmi dnů, pokud by nedostal jinou lhůtu. Kdyby nedorazil, žádost by se zamítla.

"Jistíme si tím to, aby nedocházelo k tomu, že by člověk přijel, dostal tu ochranu, odcestoval a nechal si peníze vyplácet na účet. To budeme jednoznačně tímto krokem eliminovat," uvedl Jurečka. Podle něj jsou systémy resortu práce propojené se systémy vnitra, je tak možné místo pobytu kontrolovat.

Novela upravuje i pravidla solidárního příspěvku pro ty, kteří u sebe nejméně na 16 dnů v měsíci v kuse ubytují zdarma uprchlíky. Nově by podporu od státu na náklady mohli dostávat i ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami. "Budeme zohledňovat to, že pokud dojde k částečné úhradě nákladů na energie, stále to bereme tak, že je ubytování bezplatné," uvedl Jurečka.

Pokud domácnost poskytne uprchlíkům celý byt, solidární příspěvek by měla podle návrhu dostávat jen tehdy, když bylo předchozí měsíc bydlení prázdné. Opatření má bránit případnému vystěhování domácností kvůli získání peněz od státu, zmínil ministr práce.

Dávka by se měla poskytovat na ubytovaní i v bytech, kde už uprchlíci s ochranou bydlí. Vyplácet by se měla také majitelům bytů, které dříve nabízeli pro krátkodobý pobyt turistům. Ubytovatel by splnění podmínek měl doložit čestným prohlášením.

Nyní stát domácnostem na ubytovaného uprchlíka poskytuje na měsíc 3000 korun, nejvýš ale 12.000 korun celkem. Podle návrhu by vláda měla výši příspěvku upravit ve svém nařízení, a to podle toho, zda mají příchozí k dispozici celý byt, nebo bydlí doma u ubytovatelů v pokoji. Podle Jurečky by se částky mohly změnit od července.

Nově by také ubytovatelé měli mít povinnost poskytovat ministerstvu práce údaje ze svých informačních systémů, které jsou nutné pro rozhodování o humanitárních dávkách a solidárních příspěvcích.

Stanjura: Stát platí pojistné rok i za uprchlíky, kteří odjeli zpět domů

Pojistné na zdravotní pojištění za uprchlíky s Ukrajiny s vízem strpění bude stát platit celý rok platnosti víza, i pokud odjedou zpět na Ukrajinu. Peníze tak zůstanou v systému veřejného zdravotního pojištění. Aby stát pojistné mohl přestat platit, musí uprchlíci začít pracovat nebo se z pojištění odhlásit, což v naprosté většině nedělají. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Je to dobrá zpráva pro systém zdravotního pojištění, ale horší zpráva pro rozpočet," konstatoval Stanjura. Za asi 50.000 Ukrajinců, kteří už začali pracovat, se odvádí pojistné z jejich mzdy. Při 250.000 uprchlících to bude asi 4,55 miliardy korun, které stát z rozpočtu zaplatí do systému veřejného zdravotního pojištění.

Státním pojištěncem jsou děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni, celkem 5,9 milionu lidí. Od začátku uprchlické krize k nim přibylo také zhruba 300.000 uprchlíků z Ukrajiny. Za každého z nich platí nyní stát měsíčně 1979 korun do systému veřejného zdravotního pojištění, od července bude částka 1597 korun. Od příštího roku pak podle navrhovaného valorizačního mechanismu 1878 korun.

Za celý rok pak půjde za uprchlíka asi 18.200 korun, i kdyby se vrátil zpět na Ukrajinu a neodhlásil se od zdravotní pojišťovny. Podle Stanjury stát nemá možnost ověřit, jestli se lidé vrátili na Ukrajinu a zdravotní péči čerpat nebudou nebo odjeli třeba do jiné země Evropské unie a čerpat péči budou tam.

V letošním roce budou výdaje systému veřejného zdravotního pojištění asi 440 miliard korun a příjmy zhruba o deset miliard nižší. Podle Stanjury ministerstvo predikuje, kolik by mohli uprchlíci potřebovat zdravotní péče, pokud tu zůstanou. Platby státu ji zhruba pokryjí. "Předpokládáme, že výsledek bude někde kolem nuly," dodal.

Témata:  vláda ČR,  uprchlíci,  Vít Rakušan