Vláda projedná nákup léků paxlovid od Pfizeru a další vakcíny na covid

O tom, že je připravená smlouva, která čeká jen na odsouhlasení firmou Pfizer, mluvil ministr Válek začátkem letošního ledna. Tehdy očekával první dodávky antivirotika, které doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), na konci března. Má být účinný na všechny varianty covidu-19 včetně omikron, který se šíří v současné době.

Monoklonální protilátky, tedy léky, které mají chránit před rozvinutím covidu-19, jež by si vyžádalo hospitalizaci, na omikron účinkují méně. Jde například lék od firmy Regeneron nebo bamlanivimab a etesevimab od firmy Eli Lilly. Česko jich nakoupilo desítky tisíc dávek, část ale po příchodu varianty omikron nestihlo využít. Nemocnice za ně vydaly desítky milionů korun.

Z protivirových léků je v ČR k dispozici molnupiravir od firmy Merck a lékaři podávají vhodným pacientům stále také remdesivir.

Vláda bude jednat také o smlouvě na vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna. Ta dosud tvořila podle dat o očkování asi devět procent všech podaných dávek, aplikovalo se jich necelých 1,6 milionu. Většina očkovacích látek, téměř 83 procent, aplikovaných od prosince 2020 bylo od firmy Pfizer/BioNTech.

Zájem o očkování proti covidu-19 od začátku roku, kdy bylo za jeden den podáno i více než 111.000 dávek, výrazně klesl. V dubnu je to v pracovní dny stabilně v průměru necelých 3700 dávek. Česko má objednáno výrazně více dávek vakcín, než zvládá využít. Letos by jich mělo dorazit zhruba 14 milionů. Válek minulý týden řekl, že se na úrovni celé EU jedná o snížení dodávek.

Do konce března výrobci dodali do ČR přes 26,1 milionu dávek. Z nich 17,5 milionu bylo využito, 2,5 milionu darováno či prodáno dalším zemím a 258.000 dávek zničeno. Někteří příjemci darovaných vakcín kritizovali, že Evropa jim dodala látky tak krátce před expirací, že nebylo logisticky možné je využít.

Ministerstvo počítá s šéfem Státní hygienické služby, nadřízeným hygienických stanic

Nová koncepce organizace hygienické služby počítá se vznikem postu ředitele Státní hygienické služby, který bude nadřízený ředitelům krajských hygienických stanic. Zachována zůstanou všechna odborná pracovní místa i post hlavního hygienika v organizační struktuře ministerstva zdravotnictví, informoval úřad v tiskové zprávě. Věcný záměr změny zákona o ochraně veřejného zdraví dnes představil hejtmanům.

Věcný záměr změny zákona o ochraně veřejného zdraví dnes ministr Vlastimil Válek představil hejtmanům. "S plánem jsem dnes seznámil hejtmany a dohodli jsme se, že budeme další postup konzultovat a jejich připomínky vypořádáme," uvedl na facebooku. Podle něj novela prohloubí spolupráci KHS s kraji a nastaví mantinely pro spolupráci se Státním zdravotním ústavem.

"Vznik nového orgánu ochrany veřejného zdraví Státní hygienické služby, která má nahradit stávající strukturu krajských hygienických stanic, vnímám jako krok vpřed i v návaznosti na zkušenosti s pandemií covidu-19," uvedl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

Novela podle ministerstva eliminuje dvojí řízení krajských stanic, kdy mají samostatné ředitele a zároveň je metodicky řídí hlavní hygienik. Důraz klade na jednotnou metodiku a dál počítá se zachováním 14 regionálních pracovišť a jejich oblastních ředitelů. Budou podřízeni řediteli Státní hygienické služby a mají intenzivně spolupracovat s hejtmany.

"Závazné metodické pokyny pro krajské hygienické stanice skrze jeden úřad povedou především k zefektivnění stávajícího režimu a k propojení jednotlivých středisek," dodal Pavlovic. Cílem je stanovit jasnou odpovědnost hygieniků a zdravotních ústavů, rozdělit jejich kompetence a umožnit soustředění odborných kapacit.

Centrálně by se měly získávat a čerpat evropské dotace k modernizaci jednotlivých hygienických stanic. Na krajských hygienách jsou zaměstnanci na služebních i na pracovních místech. Podle ministerstva zůstanou všichni státní zaměstnanci zařazení na stejných pozicích se stejným místem výkonu služby.

Hlavní hygienik je nyní jedním z osmi náměstků ministra zdravotnictví. Podle zákona řídí očkování, nařizuje mimořádná opatření při epidemiích, živelních pohromách nebo před zavlečením infekce do zahraničí. Sestavuje také celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví nebo zásady monitorování zdravotního stavu obyvatelstva. Není ale přímo nadřízený ředitelům KHS.

Hygienické stanice mají asi 2300 zaměstnanců, Státní zdravotní ústav (SZÚ) 570, ministerstvo zřizuje v oblasti ochrany veřejného zdraví také Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě a Ústí nad Labem. SZÚ má zákonem jako poslání stanovenu přípravu podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví a další činnosti a služby včetně postgraduální výchovy lékařů. Zdravotní ústavy se věnují vyšetřování vzorků či výrobků, monitoringu životního prostředí nebo zdraví při práci.

Novelu zákona, která měla centralizovat hygienickou službu a posílit její pravomoci, připravil už v prvním roce epidemie koronaviru, v listopadu 2020, tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle kritiků včetně Rekonstrukce státu, poslanců Pirátů a ODS, dávala hlavnímu hygienikovi až příliš silné pravomoci.

Návrh měnil krajské hygienické stanice na územní jednotky Státní hygienické služby a nadřazoval jim jejího ústředního ředitele. Nově měla mít pravomoc například omezit či zakázat cestování, omezit plošně setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu, školy, obchody, služby nebo zakázat veřejné i soukromé akce. Na tak přísná omezení vláda nyní potřebuje nouzový stav.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených v posledních týdnech ohlásila řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly až ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.

Témata:  vláda ČR,  očkování,  léky,  Ministerstvo zdravotnictví