Zákon, který má umožnit národní sankce vůči cizincům za závažná protiprávní jednání, možná Sněmovna upraví. Výhrady k podobě vládní předlohy má i část koaličních poslanců. Sněmovní ústavně-právní výbor kvůli tomu dnes projednávání normy přerušil do poloviny září, aby bylo možné úpravy připravit. Výhrady se týkaly například délky přezkumu rozhodnutí o zařazení na sankční seznam nebo pravidel pro posouzení utajovaných skutečností. Obecně přijetí zákona ale podpořili i zástupci opozičního hnutí ANO.
Zákon má umožnit Česku přijímat kvůli svým bezpečnostním či zahraničněpolitickým zájmům cílené vnitrostátní restrikce za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. O zařazení na sankční seznam bude rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Poslankyni ANO Heleně Válkové chyběl v zákoně "nezávislý orgán", který by proces navrhování kontroloval.
Kabinet chtěl normu prosadit v červenci už v prvním kole schvalování, opoziční kluby ANO a SPD to ale vetovaly. Poslancům ANO se nelíbilo například to, že námitky proti zařazení na sankční seznam mají směřovat opět k ministerstvu zahraničí, které má jako jediné navrhovat zařazení na sankční seznam. O námitkách bude opět rozhodovat vláda, zákon jí na to dává 45 dní, přičemž ministerstvo má na posouzení námitek 30 dní. Podle poslance ODS Karla Haase je tato lhůta příliš dlouhá. Podle vlády lhůta vychází ze zákona o pobytu cizinců.
Osoby zařazené na sankční seznam se budou moci odvolat k soudu, jímž má být prvoinstančně Městský soud v Praze. Část spisu pro soudní přezkum může být utajovaná, pokud by obsahovala například informace od tajných služeb. Haasovi vadilo, že pravidla pro seznamování se s utajovanými skutečnostmi vycházejí ze zbraňové legislativy, nikoli ze soudního řádu správního. K tomu se připojila i Válková. Aleš Dufek (KDU-ČSL) navrhoval kvůli námitkám omezit platnost zákona na dva roky. Jakub Michálek (Piráti) nakonec prosadil dvoutýdenní odklad projednávání zákona.
Kabinet v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu návrhu urychlila ruská vojenská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam. Umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU. Česko ale bude moci sankcionovat jen jednání vymezené evropskou legislativou. Předloha zároveň zakotví postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na evropský sankční seznam z českého podnětu.
Témata: vláda ČR
Související
4. října 2024 21:58
3. října 2024 21:09
2. října 2024 21:41
29. září 2024 13:33
29. září 2024 13:12
28. září 2024 19:07
