"Každá válka je vždy zkouškou charakterů. Stejně jako takovou zkoušku procházeli členové skupiny Out Distance, tak zkoušku charakterů dnes procházíme my, protože jsme vlastně ve válce. A jedna z věcí, která ukáže, zda obstojíme, je, jak se dokážeme postarat o ukrajinské uprchlíky a jak přistoupíme k pomoci zemi, která je agresorem napadená, barbarským, brutálním způsobem a potřebuje naši pomoc. Já věřím, že v té zkoušce charakterů obstojíme, i proto, že máme historii, která nám dává naději a zkušenosti pro to, abychom obstáli," řekl ČTK Vystrčil.

Na pietním věnci byla i stuha v ukrajinských barvách. Podle Vystrčila dávají současné okolnosti možnost si víc uvědomit, čím členové Out Distance Adolf Opálka, Ivan Kolařík a Karel Čurda procházeli. "Není jednoduché to zvládnout; odešli od svých rodin, prošli výcvikem a pak se vrátili, aby pomáhali osvobozovat naši zemi. Někdo to zvládl bravurně, protože to měl v sobě, jako Adolf Opálka. Někdo udělal chybu, nevydržel ten obrovský tlak. Chci nám popřát, abychom jako Češi obstáli ve válce, ve které jsme. Bude hodně záležet na tom, jak charakterově obstojíme, protože úvodní euforie pomine a pak to bude o tom, jestli si dokážeme něco odříci, něčeho se vzdát. Přeji nám, aby ti pánové byli naší inspirací a abychom obstáli spíše jako Adolf Opálka než jako Karel Čurda," řekl Vystrčil.

Poděkoval i starostům a pořadatelům, že na výsadek vzpomínají. Ocenil, že se přirozeně scházejí stovky lidí. "Pokud chceme jako národ obstát, naše hrdost na naše hrdiny, kteří zažívali neuvěřitelně obtížné chvíle, musí jít z míst, kde se tak dělo," doplnil.

V 10:00 proletěl nad památníkem vojenský vrtulník ze základny v Náměšti nad Oslavou. Součástí piety byla modlitba. Loni byla akce v Rešicích, kde se narodil Opálka. Každý rok se vzpomíná na jiném místě. "Projekt Muži plukovníka Moravce připomíná všechny československé vojáky, výsadkáře, kteří pocházeli z Třebíčska, Jihlavska a Znojemska. Zároveň vzpomíná i na paraskupiny, které byly na tomto území vysazené anebo zde za války působily," řekl ČTK předseda spolku Veterans Tomáš Sláma.

Další vzpomínka bude odpoledne v obci Otín, kde se narodil Petr Hos, který 21. března 1995 padl jako člen mise UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie. Pořadatelé mu odhalí pamětní desku. V Ořechově je pomník od roku 1972, v roce 2018 zasadili u památníku lípu na počest parašutistů.

U Ořechova poblíž Telče seskočili parašutisté v březnu 1942 omylem, kvůli navigační chybě. Výsadek se plánoval o 130 kilometrů dál, u Jičína. Velitel výsadku Adolf Opálka po atentátu na Heydricha zahynul v červnu 1942 v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje. Další člen, Ivan Kolařík, se v bezvýchodné situaci otrávil. Třetí z parašutistů Karel Čurda se stal konfidentem gestapa, po válce ho popravili.

Atentát na Heydricha se stal 27. května 1942. Okamžitě po něm bylo vyhlášené stanné právo a začaly masové popravy (jen do 3. června bylo přes 13.000 lidí zatčeno a na 700 popraveno). Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.