Zeman jmenoval viceguvernérkou ČNB Zamrazilovou a členy rady Fraita a Kubelkovou

Zamrazilová byla členkou bankovní rady už v letech 2008 až 2014 a Frait v letech 2000 až 2006. Společně s Kubelkovou v radě od července nahradí stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu. Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka stávající člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období.

Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. "Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady," uvedl.

Fiala ČTK napsal, že ČNB bude mít v následujících měsících nenahraditelnou roli při krocení inflace, která těžce zasahuje ekonomiku i domácnosti. "Proto oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období," napsal. Ministr financí Stanjura uvedl na twitteru, že věří, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci.

Zamrazilová, která se dnešním jmenováním stala první ženou na pozici viceguvernéra za dobu existence ČNB, věří, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB. "Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto tyto kroky byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován," řekla po jmenování.

Stávající guvernér ČNB Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.

Vedle Michla není v současnosti příznivcem zvyšování sazeb člen rady Oldřich Dědek, v tomto názoru jsou v sedmičlenné bankovní radě v menšině. Dědkovi a také ještě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi vyprší angažmá v bankovní radě příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana. Dědek na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.

Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.

Do budoucna by rada ČNB podle obchodního ředitele společnosti Ebury pro ČR a SR Tomáše Kudly mohla měnit rétoriku na holubičí, tedy proti zvyšování úrokových sazeb. Podobného mínění je i analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Podle něj by se Zamrazilová mohla přidat na stranu Michla a zaujmout holubičí postoj proti dalšímu zvyšování sazeb. "To je možná až příliš agresivní, což by mohla Zamrazilová potvrdit hlasováním pro postupnou stabilizaci. Vyšší sazby totiž zdražují naakumulovaný státní dluh, proti čemuž jako předsedkyně Národní rozpočtové rady tolik bojovala. Na stranu holubic by se mohla přidat také Kubelková jakožto analytička Hospodářské komory ČR. Tedy instituce monitorující potenciální problémy vyšších sazeb pro podnikatele," uvedl. Upozornil ale, že jelikož poslední zvýšení sazeb bylo podle Rusnoka podloženo novými modely, na kterých se možná podílel i nově jmenovaný člen bankovní rady ČNB Jan Frait, může naopak získat jestřábí strana dalšího člena.

Témata:  Miloš Zeman,  Eva Zamrazilová,  ČNB,  Petr Fiala