reklama

"Úvaha vlády o de facto zestátnění nebo znárodnění ČEZ mi zase připadá jako rozporná s pravicovou ideologií, protože jistě víte, že pravice chce privatizovat a levice chce znárodňovat," uvedl Zeman. Podle něj jsou na místě obavy ze soudů ze strany minoritářů. "Já proti tomu namítám, že na valné hromadě rozhoduje většina. A stát má prokazatelnou většinu 70 procent," uvedl Zeman. Akcie ČEZ drží stát prostřednictvím ministerstva financí.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém červnovém projevu uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny, Podle odborníků tak potvrdil spekulace o možném rozdělení ČEZ na soukromou a státní část. Stát by získáním elektráren mohl ovlivňovat ceny elektřiny. Fiala již v květnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní společnosti ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy. Ještě to ale vyžaduje důkladnější analýzy, dodal.

Balík akcií, který drží menšinoví akcionáři ČEZ, má nyní hodnotu zhruba 180 miliard korun, uvedl již dříve hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Jestliže by stát chtěl pod sebe získat nejen výrobu elektřiny a jádro, ale i distribuci, a měl zaplatit přirážku desítek procent, pak výsledná částka bude činit minimálně 200 miliard korun," dodal.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun.

Zemanovi je sympatický návrh na zavedení úsporného tarifu na energie

Zemanovi je sympatický vládní návrh na zavedení takzvaného úsporného tarifu na energie. Vláda by ale podle měj měla pomáhat s inflací a rostoucími cenami energií kontinuálně, nemělo by jít o jednorázovou pomoc. Zeman to dnes řekl v televizi CNN Prima News.

Vláda podle něj pro pomoc lidem s rostoucí inflací nedělá dostatek. "Je tady poněkud směšné snížení daně na naftu o 1,5 Kč, které bylo během týdne překompenzováno růstem cen nafty, příslib, zatím velmi nejasný příslib, i když je mi sympatický, toho tarifu pro spotřebu energie a to je tak zhruba všechno," řekl Zeman. Zeman již dříve uvedl, že vláda by měla například vrátit daň z příjmů na původní úroveň, zrušit podporu obnovitelných zdrojů nebo zavést progresivní zdanění.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v červnu uvedl, že na pomoc firmám a domácnostem s energiemi pro nadcházející topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun. Zavede úsporný tarif, jeho přesnou podobu představí až v dalších týdnech. Vláda také zruší pro firmy a domácnosti poplatek za obnovitelné zdroje. Opatření bude platit od října a po celý příští rok. Rozpočet to vyjde na 23 miliard korun.

Domácnosti po zavedení úsporného tarifu získají podle Síkely jednorázovou slevu z vyúčtování za energie, vztahovat se bude na účty za elektřinu a plynu. Výše slevy bude závislá na využití jednotlivých energií v každé domácnosti, podle uvedených příkladů může dosáhnout 11.000 až 15.000 korun. Slevu dostane automaticky každá domácnost, nebude o ni muset žádat.

Ministr potvrdil, že se úsporný tarif nebude vztahovat na víkendové nemovitosti, například chaty. Vláda nepočítá ani s podporou tarifů, které v sobě zahrnují dobíjení elektromobilů. Pro plynové kotelny v bytových domech nebo dálkové dodávky tepla z tepláren stát počítá s jinou podporou, konkrétní ale ministr nebyl.

Zeman věří, že nový guvernér ČNB stabilizuje úrokové sazby

Zeman věří, že nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl zastabilizuje úrokové sazby. Domnívá se, že dosavadní politika ČNB byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Důvodem, proč Zeman doufá ve stabilizaci úrokových sazeb, je předchozí Michlův slib. "Ale také proto, že jsem mluvil s novými třemi členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu zvyšování úrokových sazeb," uvedl Zeman.

Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok reagoval podle Zemana na jmenování Michla tím, že odešel z jeho expertního týmu. "Přemýšlejme o tom, zda dosavadní politika, která už trvá rok, České národní banky, politika založená na zvyšování úrokových sazeb, ve skutečnosti tu inflaci nejen že nepotlačila, ale dokonce podle některých teorií ji naopak potencovala," uvedl Zeman.

Pokud jde podle Zemana o takzvanou nákladovou inflaci, nelze ji potlačit zvyšováním úroků, které také patří mezi náklady. "Domnívám se, že přes pochopitelnou lidskou reakci je třeba říci, že terapie, kterou zvolila národní banka, byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace," uvedl Zeman.

Zeman podotkl, že v Evropské unii jako celku je inflaci kolem osmi procent. "To znamená poloviční proti české inflaci. Chtěl bych vás upozornit, že evropská centrální banka až donedávna měla dokonce záporné úroky, teprve teď se rozhoupala a bude směřovat k úrokům jedno procento, zatímco my tady máme úrokové sazby sedm procent," uvedl Zeman.

Zeman by vstup do eurozóny podporoval, ale za několika podmínek. Hlavní podmínkou podle něj je, aby se změnil takzvaný evropský stabilizační mechanismus. "Protože ten minulý vedl k tomu, že třeba čeští daňoví poplatníci by museli platit řecké dluhy. Říkám to ve zkratce, ale budiž," řekl Zeman.

Aleš Michl se stal guvernérem České národní banky 1. července. Jeho prioritou podle něj bude snížení inflace. Meziroční inflace v květnu v ČR stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace bude kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent.

Zeman nejspíš veřejně neohlásí, zda by ve volbách podporoval Středulu či Babiše

Zeman by ve volbě nové hlavy státu podporoval odborového předáka Josefa Středulu a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nemá za pravděpodobné, že by veřejně prohlásil, koho z těchto dvou možných kandidátů by doporučoval volit. Řekl to dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

"Nemohu to vyloučit, ale spíše to pokládám za nepravděpodobné. Nechci lidmi manipulovat příliš. Už tím, že svým voličům říkám, že tyto dva kandidáty považuji za nejsilnější, jimi, doufám v tom dobrém slova smyslu, manipuluji," řekl prezident. Aby ale doporučil jednoho z nich, musel by ten druhý podle něj "udělat šílenou chybu". "Což ovšem nelze vyloučit," dodal Zeman. Sám se rozhodne podle televizních debat.

Zatímco Středula už začal sbírat podpisy nutné pro kandidaturu, Babiš chce sdělit až 4. listopadu, zda se volby zúčastní. Republiku v současnosti objíždí v obytném vozu, podle něj ale nejde o prezidentskou kampaň. Zeman to označil za špatnou taktiku. "Podle mého názoru může oznámit kandidaturu dříve, protože pak bude jeho kampaň věrohodnější," konstatoval.

Kandidaturu tento týden potvrdil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, byť ji chce oficiálně ohlásit až v srpnu. Pavel spolu s Babišem patří podle průzkumů i sázkových kurzů mezi hlavní favority volby hlavy státu. Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března 2023, znovu už kandidovat nemůže.

Podpisy už začala sbírat ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Opětovnou kandidaturu ohlásil rovněž senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podnikatel Tomáš Březina už ohlásil, že získal potřebných 50.000 podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Právo nominovat má také minimálně 20 poslanců nebo deset senátorů, kandidátovi musí být v den hlasování nejméně 40 let.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) stanovil termín úvodního kola voleb na 13. a 14. ledna 2023. Volby se rozhodl vyhlásit už začátkem léta kvůli tomu, aby volební podmínky byly férové pro všechny adepty na úřad hlavy státu. Rozhodnutí už bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.

Pokud žádný z prezidentských kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, o Zemanově nástupci se rozhodne ve finále mezi dvěma nejúspěšnějšími adepty. Závěrečný duel se bude konat 27. a 28. ledna. Budoucí prezident či prezidentka se ujme funkce po skončení Zemanova mandátu, který je vyměřen do 8. března.