Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřel filozof Erazim Kohák (†86), prožil 17 let na samotě v lesích

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

V sobotu zemřel významný filozof Erazim Kohák, bylo mu 86 let. Informaci o jeho úmrtí ČTK dnes potvrdil mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Kukal a vyjádřil velkou lítost nad úmrtím velké osobnosti. Kohák vyučoval na univerzitách v Česku i zahraničí a získal řadu ocenění. V roce 2013 prezident Miloš Zeman Kohákovi propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman s odkazem na faráře Klimentského sboru církve v Praze, kde se Kohák angažoval, ČTK řekl, že Kohák zemřel v sobotu ráno. Termín posledního rozloučení ještě není známý.

Kohák byl veřejnosti známější jako sympatizant ekologických hnutí než jako filozof, jímž je vzděláním i povoláním. "Jako filozof mohu poukazovat na to, že zdroje přírody jsou omezené a že zvyšování nadspotřeby se podobá plavbě na Titaniku, mířícího ke srážce s ledovcem." řekl jednou.

Podle Koháka potřebuje společnost usilovat o přerozdělování světového bohatství, protože "ekologický problém je dnes problémem sociálním, bídy a nadbytku. Protilátkou proti blahobytu je solidarita". Kohák kritizoval krátkodobé zájmy euroatlantické civilizace a neexistenci společného zájmu, angažoval se ale i na místní úrovni: například bránil místní železnice či vesnice ohrožené velkolomy a se svou americkou manželkou Dorothy se účastnil záchrany fotbalového klubu Bohemians.

Kohák, jenž žil 40 let v USA, také vzbudil pozornost, když den po teroristických útocích na USA v září 2001 prohlásil, že teroristé útočili na "imperiální symboly Ameriky". Terorismus je podle něj "běsnění bezmocných" a současná americká politika "vede ke zbytečnému plýtvání životy lidí v údajném boji proti teroristům". Byl také proti vybudování americké radarové základny v ČR. Dlouholetý člen sociální demokracie, za níž v říjnu 2004 neúspěšně kandidoval v Praze 4 do Senátu, patřil i mezi neformální poradce někdejšího premiéra Vladimíra Špidly.

V roce 2015 řekl v době uprchlické krize Deníku Referendum: "Jediné, co bychom měli udělat, je otevřít dveře dokořán a přijmout co nejvíce lidí, co jsme schopni." Oslavil tehdy také zvolení Jeremyho Corbyna vůdcem Labouristické strany v Británii: "Konečně si labouristé do svého čela zvolili skutečného socana."

Jeho filozofickými obory byly fenomenologie, sociální filozofie, filozofie sociálních věd a environmentální etika. Nejvíce jej ovlivnil Edmund Husserl ("svým rozhodnutím pro rozum jako reflexi, což znamená život v pravdě, svobodě a odpovědnosti") či T. G. Masaryk. A také přiznal, že se několikrát mýlil: například v tom, že příroda je nekonečná, či ve víře, že přechod od komunismu k demokracii bude trvat jen deset let.

Pražský rodák (narodil se 21. května 1933) navštěvoval po válce Státní akademické gymnázium. S rodiči (otec byl novinář, matka učitelka angličtiny - oba byli za německé okupace vězněni za odbojovou činnost) v roce 1948 ve svých 14 letech uprchl do Německa, poté odešli do USA.

Pracoval v dělnických profesích a zároveň studoval na Colgateově univerzitě. V roce 1954 získal stipendium a mohl pokračovat ve studiu na Yaleově univerzitě, tam také v roce 1958 získal doktorát. V roce 1960 nastoupil jako asistent na katedře filozofie Bostonské univerzity, kde pak byl jmenován docentem a profesorem. V srpnu 1969 byl krátce v Československu.

Ještě coby student Yaleovy univerzity se oženil s americkou vrstevnicí Frances, se kterou měl tři dcery. V roce 1977 ale přišel rozvod a odchod na 17 let do lesů ve státě New Hampshire, kde žil ve vlastnoručně vybudovaném domku. "Zčásti to byla ekonomická nutnost, protože po rozvodu jsem dobrovolně dal všechno manželce a dětem. A pak jsem odešel proto, že jsem byl psychologicky v hrozně špatném stavu. Ten rozvod pro mě znamenal zhroucení mých představ o životě."

V lesích se vzpamatovával, psal (zde napsal svoji nejúspěšnější americkou knihu The Embers and the Stars, která vyšla v roce 2016 česky jako Oheň a hvězdy), žil s psycholožkou Sheree, jež byla o čtvrt století mladší, na univerzitu do města dojížděl.

V letech 1991 až 1994 učil střídavě v letním semestru v Praze a v zimním semestru v Bostonu. Pak působil jako profesor filozofie na UK v Praze. V letech 2001 až 2005 byl členem Rady České televize. Byl také členem čestné rady Hnutí Duha, předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život na Zemi a čestné rady Dětí Země.

Kohák dostal řadu ocenění. V roce 1996 obdržel Cenu Josefa Vavrouška, o dva roky později mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, v roce 2009 dostal čestnou medaili Akademie věd za zásluhy o vědu a lidstvo. V září 2012 byl oceněn stříbrnou pamětní medailí Senátu, o rok později převzal z rukou tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka čestnou plaketu předsedy vlády za celoživotní dílo a přínos pro společnost a v říjnu 2013 ho prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Praktikující evangelík byl od roku 1999 ženatý s Američankou Dorothy, která je o sedm let starší. Vydal mnoho knih v angličtině i češtině, mimo jiné Jan Patočka: Filozofický životopis, Průvodce po demokracii, Poutník po hvězdách, Člověk, dobro a zlo, Zelená svatozář, Hesla mladých svišťů či Svoboda, svědomí, soužití.

Témata:  úmrtí Univerzita Karlova Erazim Kohák

Související

Aktuálně se děje

10. prosince 2024 20:54

Počasí aktuálně: Tady v Česku nejvíc chumelí. Kolik zde napadlo sněhu?

Česko zasypal sníh. Úterní srážky přinesly až pět centimetrů nového sněhu, ale hory už hlásí pořádnou bílou nadílku. Krkonoše a Šumava se pyšní více než 70 centimetry, což na začátek prosince slibuje skvělou zimní sezónu. Meteorologové z ČHMÚ odhalili, kde je sněhu nejvíc.

Zdroj: Marek Drtil

Další zprávy

Ceny másla v českých obchodech před koncem roku.

Máslo v akci má smysl hledat. Nic jiného za rok tak moc nezdražilo

Za suroviny na vánoční pečení zaplatí spotřebitelé prakticky stejně jako minulý rok. Balík dvaceti vybraných položek vyjde v průměru na 1 046 korun, což je pouze o 3 koruny více než loni v prosinci. Největší cenový nárůst je patrný při koupi másla, které meziročně zdražilo o více než 60 %, vejce jsou dražší o třetinu. O třetinu levněji lze naopak pořídit kondenzované mléko. Zlevnily také vlašské ořechy, cukr nebo med. Vyplynulo to z předvánoční analýzy akčních letáků sedmi největších obchodních řetězců, kterou zpracovala společnost Česká distribuční.