Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce, vyplývá z průzkumu katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Důvěru v oficiální zdroje v době pandemie, stejně jako pozitivní ohlas na formu zpravodajství o válce na Ukrajině projevila nejpočetnější skupina respondentů tvořená především bezdětnými s vyšším vzděláním. Válečné zpravodajství je navíc motivovalo k finanční pomoci a dobrovolnickým aktivitám, informovali dnes ČTK zástupci katedry.

Katedra oslovila 1010 respondentů mezi 16. až 23. březnem, tedy necelý měsíc po vypuknutí konfliktu. Dotazník měl dvě části, první byla zaměřena na uplynulé dva roky pandemie covidu-19 a zpravodajství o ní, zejména pak na vakcinaci. Druhá část šetření se zaměřila na reflexi zpráv o válce na Ukrajině, zdroje, ze kterých lidé čerpají, jak zprávy hodnotí a zda v něm válečné zpravodajství vyvolává strach o vlastní bezpečnost, uvedli zástupci katedry.

Výzkum rozčlenil české zpravodajské publikum do čtyř pomyslných skupin, které odlišuje především výše dosaženého vzdělání, ale i pohlaví a věk. Výzkumníci tyto čtyři skupiny pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se.

Skupina Podporujících, 38 procent, která byla zastoupena především vysokoškolsky vzdělanými lidmi většinou bez malých dětí, měla podle výzkumu při pandemii i válce důvěru v oficiální zdroje, projevila sympatie k Ukrajině a odpor k Rusku a při pandemii projevila vyšší důvěru k vládě a odborníkům. Druhou nejpočetnější skupinu Obávajících se, 30 procent, tvořily hlavně ženy s nižším vzděláním. Obavy z pandemie je vedly k omezení osobního kontaktu s okolím a ke zvýšení osobní hygieny, válečné zpravodajství u nich způsobilo silný strach z příchodu uprchlíků či ekonomických dopadů a projevilo se i na ztrátě jejich důvěry v mainstreamová média, uvedli zástupci katedry.

Nedůvěřiví tvořili 21 procent, jde o lidi nižším vzděláním, kteří vykázali nedůvěru k odborným a oficiálním zdrojům jak v souvislosti s nemocí covid-19, tak s ruskou invazí na Ukrajinu. "Členové a členky Nedůvěřivých vykazovali značný zájem o alternativní zdroje informací, které tvořily opozici oficiálnímu mainstreamovému zpravodajství. Projevem toho je pak jejich nesouhlas s blokací takzvaných dezinformačních webů nebo například strach z příchodu uprchlíků," uvedl jeden z výzkumníků Jakub Ketman.

Jednoznačně nejmenší podíl v populaci má skupina Nezúčastněných (11 procent) s nevyhraněným názorem na mediální pokrytí války na Ukrajině a s velmi nízkými obavami z dopadů jak koronavirové, tak ukrajinské krize. Skupinu tvoří spíše muži mladšího věku, doplnili zástupci katedry.

Podle odborníků lze u lidí mezi vnímáním pandemie covidu-19 s jejími důsledky a válečným konfliktem na Ukrajině hledat některé spojitosti. "U obou případů došlo v prvotním okamžiku k efektu, který nazýváme semknutí se kolem vlajky. Tedy, že v okamžicích sdíleného pocitu ohrožení se dokážeme stmelit a být solidární. V počátku pandemie se to projevilo šitím roušek a teď obrovskou solidaritou s válečnými běženci. Vnímám zde silnou roli mediálního obrazu, který je určující pro tvorbu veřejného mínění," doplnil sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Témata:  noviny a tisk válka na Ukrajině koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 20:08

Zemřel Jiří Havel, herec známý z televize i dabingu

Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Žloutenka v Česku na vzestupu. Odborníci varují před dalším šířením

Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.