REPORTÁŽ: Problematika dnešního světa vtipně a s nadsázkou v podání brněnské spisovatelky

Eva Talpová má na svém kontě řadu literárních počinů, od poezie (sbírky Krajiny, a Hážu si kopřivy hlavou), přes nespočet fejetonů (soubory Rybička na šněrování, Hrnečku, pař!) až po dva romány Po velmi tenké čáře a S andělem ne. Vede kurzy tvůrčího psaní, účastnila se řady autorských čtení, a právě jedno takové proběhlo 20. dubna v rámci multižánrového literárního festivalu I kráva má svou knihu.

Při psaní čerpá Talpová ze svých zážitků, z příběhů lidí jež potkala a mnohdy tyto střípky doplní fikcí z hloubi svojí fantazie. To, že se opírá o své vlastní prožitky, prozradila po přečtení své nejnovější povídky, ve které se vrací do dětství. Milý a nostalgický příběh holčičky, která je přesvědčená o tom, že ve sklepě mezi zavařeninami žijí kostlivci a jiná strašidla, posluchačům loudil úsměvy na tvářích a v hlavě vzpomínky na jejich vlastní strašáky z dětství. Psaní, publikace, ale také četba povídek je u Talpové velice ojedinělá, proto byli její příznivci z řad posluchačů jistě mile překvapeni.

Jak už bylo zmíněno, Talpová se pyšní dvěma romány, které na sebe volně navazují, nechyběl tedy ani úryvek z toho posledního S andělem ne. Posluchači se opět setkali s osudem hlavní hrdinky Leony, která už od útlého dětství hledá samu sebe, polemizuje nad tím, jestli jí tento svět vůbec stačí a hledá cesty jak nejlépe dosáhnout svých ideálů. A proč S andělem ne? Protože "s ďáblem se dá dohodnout, ale s andělem ne!" prozradila autorka inspiraci k názvu románu.

Po překvapení ve formě povídky a úryvku z posledního románu, se autorka pustila do četby svých stěžejních fejetonů. A opět se jí podařilo v posluchačích vyvolat salvy smíchu, protože Talpová má jedinečný dar vdechnout problémům všechního dne neobyčejnou jiskru, která rozehřeje i sebevětší trápení. A člověku tak nezbude nic jiného, než si postesknout nad krutým světem, ale s úsměvem na rtech si říct, že i přes to je pro co žít.

Náměty na své fejetony opět čerpá z dění kolem sebe, jako v případě fejetonu s názvem Hrnečku, pař! ze stejnojmenné sbírky. V příběhu náctiletého aktivního hráče počítačových her s humorem a lehkou ironií poukazuje na problematiku dnešních dětí, které tráví nespočet hodin u klávesnic a unikají tak z reálného světa.

„Měl by ses víc hýbat a nečučet pořád u toho počítače!" Nabádám svého šestnáctiletého synka, protože jsem stará a blbá. On naopak je mladý a dobře ví, o čem to dneska je. Nejen že paří individuálně, ale navíc napojen na všemocnou internetovou síť, oddává se pařbě s dalšími pařany z nejrůznějších destinací, rozmlouvaje s nimi přes mikrofon se sluchátky na uších. (úryvek z fejetonu Hrnečku, pař!)

A co teprve známá problematika zaměstnavatelů, kteří od svých zaměstnanců vyžadují stále vyšší vzdělání a vzniká tak až absurdní situace, že po splnění požadavků a dosažení vysokých titulů nemá kdo zastávat běžné dělnické profese. Právě tuto problematiku vyjádřila krásnou metaforou pekla a čertů ve fejetonu s názvem Přikládat pod kotel bez maturity? Čertovský problém.

Pak nastal nový problém: Kdo bude topit pod kotli?! Ohně vyhasínaly a chodbami šel chlad. Hříšnici drze okřívali a vypadalo to, že je ohrožena sama podstata pekla. Naštěstí se situace vyřešila sama – náhlým přílivem čertů a čertic ze vzdálenějších a chudších podsvětních oblastí. ,,Rádi si u vás přivyděláme!" pravili přistěhovavší se čerti a hned se čile chopili pohrabáčů a lopat. (úryvek z fejetonu Přikládat pod kotel bez maturity? Čertovský problém!)

Tento uvolněný a usměvavý podvečer byl zakončen diskuzí o tvůrčím a kreativním psaní, které autorka pořádá pro veřejnost. Také nastínila další kroky svých literárních počinů a prozradila, že by se ráda zaměřila právě na povídky, které si jistě najdou čestné místo mezi jejími romány, básněmi a fejetony.

Témata:  Literatura,  knihy