Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Brně začal 14. ročník muzejní noci

Brněnská muzejní noc, hrad Špilberk
Brněnská muzejní noc, hrad Špilberk
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Brno - Galerie a muzea v Brně se dnes v podvečer zájemcům otevřela na noc. Do čtrnáctého ročníku Brněnské muzejní noci se zapojilo kolem 30 institucí. Lidé se mohli dostat na jinak nepřístupná místa a v netradiční dobu.

Tradičně velký zájem je každoročně o expozice Technického muzea, kde se už krátce po zahájení tísnily stovky lidí. Rušno bylo i na Špilberku. Po jeho zákoutích provedla návštěvníky speciální hra Zašifrovaná osmička, týkající se osmičkových výročí. Kromě let 1618/48 došlo i na roky 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968. Kdo hru zvládl, dostal se do slosování o ceny.

Tradičními účastníky muzejní noci jsou vedle Moravské galerie také Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum nebo Dům umění. Nově se do akce zapojila brněnská pobočka židovského muzea, Dům Jiřího Gruši v Medlánkách či nová galerie Artikle, která nabízí současné umění i design. Zajímavostí byl nový projekt BRRR NO, který přímo v ulicích oživil staré brněnské pověsti.

Akce se konaly nejen v Brně ale i v blízkém okolí. Lidé dnes mohli ochutnat pivo, které bude vařit pivovar v Předklášteří. Místním investorům se tam sice ještě nepodařilo obnovit výrobu, uvařili ale zatím tmavou třináctku v pivovaru v Jihlavě. "Receptura zůstane a pivo budeme vařit v areálu kláštera v Předklášteří do konce tohoto roku podle stejné receptury," řekl dnes ČTK Jan Maláska ze společnosti Klášterní pivovar Porta Coeli.

Témata:  Brno Brněnská muzejní noc

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 20:24

Na boj s extrémním počasím míří rekordní částka. Má zachránit desítky milionů lidí

Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský snímek Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.