Počet návštěv kulturních zařízení v Česku se v roce 2020, tedy v prvním roce epidemie nemoci covid-19, meziročně snížil zhruba o 55 procent na téměř 45 milionu. Propad návštěvnosti se týkal hlavně historických památek, knihoven, kin, výstav, koncertů, festivalů a divadel, což se negativně podepsalo i na hospodaření.
Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je zveřejnil na svém webu a webu Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS).
Celkový výsledek hospodaření kultury bez dotací vykázal schodek 6,6 miliardy Kč, který byl o 2,2 miliardy korun větší než v roce 2019. Částka byla ale kompenzována provozními dotacemi či sponzorskými příspěvky ve výši téměř 27 miliard korun.
Podle statistiků návštěvnost kulturních zařízení negativně ovlivnily po vypuknutí epidemie na jaře 2020 nejen česká vládní protikoronavirová opatření, ale i celosvětové snížení cestovní ruchu v důsledku pandemie. Míra dopadu epidemie na jednotlivé oblasti kultury byla ale rozdílná. "Zejména scénické umění a oblast kulturního dědictví, tedy divadla, muzea, galerie či hudební soubory, ale i knihovny zaznamenaly nemalé ztráty. Naopak jiná odvětví, jako tisk, média, reklama nebo architektura, byla i v období pandemie zisková," uvedla Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
V tradiční kultuře, kam patří například muzea, divadla či historické památky, se hospodářský výsledek podle ČSÚ meziročně snížil o téměř 750 milionů Kč, zatímco v tržně orientovaných kulturních a kreativních odvětvích jako v reklamě nebo designu se zvýšil o 3,2 miliardy Kč.
Příjmy a výdaje klesly vlivem pandemie ve sledovaném roce téměř ve všech oblastech kultury. "Ztížené podmínky roku 2020 odráží vývoj tržeb za vlastní výkony, které se meziročně celkově snížily o 20,6 miliardy Kč, tedy o 9,3 procenta. Zatímco v tradiční kultuře pokles dosáhl téměř 25 procent, v kulturních a kreativních odvětvích jen sedm procent," uvedl ČSÚ.
Celkové hospodaření kulturního sektoru vykázalo v roce 2020 kladný výsledek ve výši téměř 20,4 miliardy korun, meziročně to bylo o 2,5 miliardy korun více. Po odečtení provozních dotací se ale dostalo do ztráty, která se proti roku 2019 prohloubila o 2,2 miliardy na 6,6 miliardy korun. Podílela se na tom zejména zmíněná oblast tradičního umění, uvedl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
Finanční a jiné ekonomické ztráty lze podle odborníků považovat za ztráty přímé a více či méně vyčíslitelné. Kultura však utrpěla i další, nepřímé a nemateriální ztráty, které se mohou v budoucnu ukázat jako závažnější. Mezi ně patří zejména ztráta kontaktů s publikem, ale i kontinuity kulturních aktivit, motivace umělců a tvůrců, oslabení tradic a jiné, uvedli autoři zprávy na webu NIPOS.
Související
25. října 2022 9:55
21. dubna 2022 11:47
12. března 2022 12:57
16. ledna 2022 15:42
26. listopadu 2021 22:02
18. listopadu 2021 19:00
