Vedra v Česku nepoleví? Podle odborníků nás čekají mnohem horší časy

Extrémně horké dny, kdy teploty dosahují a mnohdy i přesahují hranici 35 stupňů Celsia, budou co do počtu v roce čím dál častějším jevem. Píše o tom list The New York Times. V následujících dekádách tak přibude dnů, kdy bude úroda usychat ještě na polích a kdy budou lidí vystaveni zvýšenému riziku úmrtí. 

Výzkumná laboratoř the Climate Impact Lab totiž přišla s novou analýzou, která popisuje nárůst počtu dnů v roce, kdy teploty budou atakovat 35stupňovou hranici. Model počítá s tím, že většina zemí přijme nějakou formu opatření, která by vliv na klima snížila, zhruba v tom rozsahu, jak s tím počítá Pařížská klimatická dohoda. 

I při přijetí těchto opatření však z analýzy vyplývá, že globální oteplování bude mít vliv na mnoho světových měst. Počet dní, kdy teplota vzduchu dosáhla 35 stupňů, se v americkém hlavním městě Washington mezi lety 1986 a 2005 pohyboval průměrně na hodnotě 7 dní. Na konci tohoto století se však předpokládá, že takto horkých dnů bude průměrně o 22 více, tedy celých 29. Nejčernější předpoklad mluví dokonce o 46 dnech. 

Největší nárůst počtu takových dnů se čeká v zemích, které jsou nejblíže Rovníku. Indické Nové Dillí zažívá horka průměrně 105 dní v roce. Ke konci století by mělo přibýt 30 až 95 takových dní. Česko by mohla vedra podle modelu zasáhnout zhruba od roku 2080. V nejhorším případě bychom mohli zažívat 35stupňová vedra až 50 dní v roce.

 Situace by měly být ještě horší, pokud státy a světové společenství nepřijme žádná opatření k omezení globálního oteplování a vypouštění emisí. Extrémně horkých dnů by přibylo i v oblastech poměrně vzdálených od Rovníku.

Washington by tak ročně sužovalo ne 29 horkých dní, ale 74. Nejhůře by horko dopadlo na Brazílii a subsaharskou Afriku, kde by úmorné dny představovaly problém po většinu roku. Aby k tomuto scénáři nedošlo, je třeba udržovat současný vývoj, kdy pomalu dochází k většímu využívání čistších zdrojů energie. 

Vedra jdou ruku v ruce s navýšením spotřeby elektrické energie. Jen ve Spojených státech dochází k tomu, že spotřeba elektřiny s horkými dny jde strmě nahoru, a to zejména díky častějšímu využívání energicky náročných klimatizačních systémů. Výhodou využívání klimatizace je postupný proces adaptace lidského těla na zvýšená horka. V zemích, kde k ochlazování a využívání klimatizací nedochází, umírá na následky vedra mnohem více lidí. Podle jedné studie počet úmrtí z veder v Indii stoupá s každým 1 stupněm Celsia o 3,2 procenta.

Vědci se momentálně zabývají otázkou, jaké bude mít oteplování a nárůst počtu horkých dnů dopady na intenzitu kriminality a konfliktů. Některá americká města se na příchod veder připravují systematicky. Jsou budovány zelené plochy a vymýšleny nové prostředky, jak rozpálená města zchlazovat. "Dnes, když s někým mluvíte o vyšších teplotách, tak má tendenci se zamyslet a řekne, "skvěle, víc plážových dní," říká Solomon Hsiang, profesor veřejných politik na Kalifornské univerzitě v Berkeley, který pomáhá v podobných výzkumech. "Co je už méně doceňováno je právě to, jak moc může extrémně horký den váš život zkomplikovat ve všech směrech, o kterých nás ani nenapadne přemýšlet," uzavírá.

Témata:  teplotní rekordy,  globální oteplování,  počasí