Pokud dojde ke kolapsu klíčového systému mořských proudů v Atlantském oceánu, části světa by se mohly ponořit do hlubokého mrazu, s teplotami klesajícími až na minus 48 °C. Nová studie upozorňuje, že by šlo o klimatickou katastrofu s dalekosáhlými dopady na společnost.
Zásadní roli v této předpovědi hraje Atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC), proudový systém, který funguje jako obrovský dopravník – přenáší teplou vodu ze subtropických oblastí na sever, kde se ochladí, klesne ke dnu a proudí zpět na jih. Tento mechanismus zásadně ovlivňuje klima zejména v Evropě.
Tým nizozemských vědců pod vedením René van Westena z Univerzity v Utrechtu použil moderní klimatický model, aby poprvé zmapoval, co by se stalo, pokud by AMOC zeslábl o 80 % v podmínkách, kdy by planeta byla o 2 °C teplejší než v předindustriální době (aktuálně je oteplení asi 1,2 °C).
Výsledky ukázaly, že i v otepleném světě by se Evropa výrazně ochladila. Zimy by se v Londýně mohly propadnout až na -19 °C, v norském Oslu dokonce až na -48 °C, přičemž téměř polovinu roku by zde teploty nevystoupaly nad nulu.
Studie rovněž předpovídá, že mořský led by se rozšířil až k pobřeží Nizozemska, Skandinávie a Velké Británie. Tento bílý povrch odráží sluneční záření zpět do vesmíru, čímž dále zesiluje ochlazování.
Navíc by rozdíly v teplotách mezi severem a jihem Evropy zesílily tryskové proudění, což by přineslo častější a intenzivnější bouře, zejména do severozápadní části kontinentu.
„Zcela to mění pohled na budoucnost,“ řekl van Westen. „Dnesní politika počítá s oteplováním, ale možná bychom se měli připravovat i na dramatické ochlazení.“
Zatímco někde může ochlazení znít jako vítaná úleva v době klimatické krize, vědci varují, že by to mělo devastující dopady na zemědělství, infrastrukturu i každodenní život. Většina Evropy není stavěná na extrémní mrazy. Úroda by mohla hromadně hynout, ztížilo by to dopravu i zásobování, a zároveň by přetrvávaly letní vlny veder.
Naopak v USA by podle studie i při kolapsu AMOC teploty nadále rostly. Jižní polokoule by čelila ještě výraznějšímu oteplení.
Kolaps AMOC by podle vědců způsobil i rychlejší stoupání mořské hladiny, obzvlášť v oblasti severovýchodního pobřeží USA, kde už nyní slábnutí AMOC přispívá k častějším záplavám.
Studie, publikovaná v časopise Geophysical Research Letters, vychází pouze z jednoho klimatického modelu. Jiní odborníci, včetně Stefana Rahmstorfa z Postupimské univerzity či Richarda Allena z Univerzity v Readingu, varují, že vývoj bude záviset na rovnováze mezi chladícím efektem kolapsu AMOC a globálním oteplováním – a nejistota je stále značná.
„Tato studie rozhodně není posledním slovem, ale její scénář by nás měl přimět k důkladnému sledování stavu oceánů,“ uvedl Allen.
Van Westen závěrem připomíná: „Je naprosto jasné, že kolaps AMOC by byl katastrofou pro naši společnost. Musíme se mu vyhnout za každou cenu.“
Související
13. října 2021 8:39
30. října 2019 8:42
16. března 2019 15:27
19. února 2019 16:45
4. února 2019 10:24
12. prosince 2018 18:50
