Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropu zmrazí ledové počasí? Hrozí nám klimatická katastrofa s dalekosáhlými dopady, varují vědci

Ledovec, ilustrační fotografie
Ledovec, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Pokud dojde ke kolapsu klíčového systému mořských proudů v Atlantském oceánu, části světa by se mohly ponořit do hlubokého mrazu, s teplotami klesajícími až na minus 48 °C. Nová studie upozorňuje, že by šlo o klimatickou katastrofu s dalekosáhlými dopady na společnost.

Zásadní roli v této předpovědi hraje Atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC), proudový systém, který funguje jako obrovský dopravník – přenáší teplou vodu ze subtropických oblastí na sever, kde se ochladí, klesne ke dnu a proudí zpět na jih. Tento mechanismus zásadně ovlivňuje klima zejména v Evropě.

Tým nizozemských vědců pod vedením René van Westena z Univerzity v Utrechtu použil moderní klimatický model, aby poprvé zmapoval, co by se stalo, pokud by AMOC zeslábl o 80 % v podmínkách, kdy by planeta byla o 2 °C teplejší než v předindustriální době (aktuálně je oteplení asi 1,2 °C).

Výsledky ukázaly, že i v otepleném světě by se Evropa výrazně ochladila. Zimy by se v Londýně mohly propadnout až na -19 °C, v norském Oslu dokonce až na -48 °C, přičemž téměř polovinu roku by zde teploty nevystoupaly nad nulu.

Studie rovněž předpovídá, že mořský led by se rozšířil až k pobřeží Nizozemska, Skandinávie a Velké Británie. Tento bílý povrch odráží sluneční záření zpět do vesmíru, čímž dále zesiluje ochlazování.

Navíc by rozdíly v teplotách mezi severem a jihem Evropy zesílily tryskové proudění, což by přineslo častější a intenzivnější bouře, zejména do severozápadní části kontinentu.

„Zcela to mění pohled na budoucnost,“ řekl van Westen. „Dnesní politika počítá s oteplováním, ale možná bychom se měli připravovat i na dramatické ochlazení.“

Zatímco někde může ochlazení znít jako vítaná úleva v době klimatické krize, vědci varují, že by to mělo devastující dopady na zemědělství, infrastrukturu i každodenní život. Většina Evropy není stavěná na extrémní mrazy. Úroda by mohla hromadně hynout, ztížilo by to dopravu i zásobování, a zároveň by přetrvávaly letní vlny veder.

Naopak v USA by podle studie i při kolapsu AMOC teploty nadále rostly. Jižní polokoule by čelila ještě výraznějšímu oteplení.

Kolaps AMOC by podle vědců způsobil i rychlejší stoupání mořské hladiny, obzvlášť v oblasti severovýchodního pobřeží USA, kde už nyní slábnutí AMOC přispívá k častějším záplavám.

Studie, publikovaná v časopise Geophysical Research Letters, vychází pouze z jednoho klimatického modelu. Jiní odborníci, včetně Stefana Rahmstorfa z Postupimské univerzity či Richarda Allena z Univerzity v Readingu, varují, že vývoj bude záviset na rovnováze mezi chladícím efektem kolapsu AMOC a globálním oteplováním – a nejistota je stále značná.

„Tato studie rozhodně není posledním slovem, ale její scénář by nás měl přimět k důkladnému sledování stavu oceánů,“ uvedl Allen.

Van Westen závěrem připomíná: „Je naprosto jasné, že kolaps AMOC by byl katastrofou pro naši společnost. Musíme se mu vyhnout za každou cenu.“ 

Témata:  Oceán moře

Související

Aktuálně se děje

23. června 2025 11:04

Překvapená Dara Rolins. Pavel Nedvěd jí nic neřekl

Česko v závěru posledního pracovního týdne zaskočila zpráva o návratu Pavla Nedvěda do českého fotbalu. Málokdo by asi čekal, že informace překvapila i jeho partnerku Daru Rolins. Pravdou ale je, že ani slovenská zpěvačka o ničem do poslední chvíle netušila. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy