Tchajwanští vědci publikovali výsledky průlomové studie, která poprvé prokazuje přímou souvislost mezi vystavením extrémnímu teplu a zrychleným biologickým stárnutím u lidí. Výzkum, zveřejněný v odborném časopise Environment International, se opírá o rozsáhlá data z databáze Taiwan Biobank a ukazuje, že dlouhodobé působení vysokých teplot a vysokého tepelného indexu (heat index – HI) může negativně ovlivňovat DNA metylaci, tedy klíčový ukazatel biologického věku.
Vědecký tým analyzoval informace od 2 084 účastníků studie a kombinoval meteorologická data o denní teplotě a vlhkosti z jednotlivých oblastí Tchaj-wanu s individuálním odhadem tepelné expozice na základě místa bydliště. K výpočtům využili pokročilou geostatistickou metodu zvanou „ordinary kriging“, která umožňuje přesnější prostorové modelování environmentálních faktorů.
Účastníci studie byli sledováni v časových úsecích od jednoho dne až po šest měsíců před vstupem do výzkumu. Biologický věk jednotlivců byl poté určen pomocí osmi různých algoritmů pro výpočet tzv. metylačního věku DNA – mezi nimi nechyběly renomované modely jako Horvathův nebo GrimAge2. Rozdíl mezi vypočítaným biologickým věkem a skutečným věkem každého účastníka – známý jako „age acceleration“ – odhalil míru zrychleného stárnutí.
Závěry výzkumu jsou znepokojivé. Čím delší byla expozice vysokým teplotám a tepelnému indexu, tím výraznější bylo zrychlení biologického stárnutí. Nejvíce alarmující výsledky se objevily v případech, kdy účastníci čelili tzv. extrémnímu nebezpečí – tedy situacím, kdy HI překročil 124 stupňů Fahrenheita, což odpovídá přibližně 51 °C. Každý takový den vedl podle Horvathova modelu ke zvýšení biologického věku o více než 571 dní a podle Hannumova algoritmu dokonce o 528 dní.
Tyto hodnoty výrazně překračují běžné denní výkyvy a potvrzují, že tepelný stres může mít dlouhodobý a kumulativní vliv na stárnutí organismu. Vědci zároveň upozorňují, že efekt není pouze hypotetický, ale představuje reálné riziko pro veřejné zdraví, zejména ve světle pokračujícího globálního oteplování a častějších extrémních výkyvů počasí.
Autoři studie zdůrazňují, že dopady tepla nelze chápat jen jako krátkodobé riziko úpalu nebo dehydratace. Výsledky ukazují, že teplo působí i na buněčné úrovni, mění epigenetické procesy a urychluje procesy stárnutí – což může vést k vyšší náchylnosti k chronickým nemocem, ztrátě vitality a zkrácení délky života.
Studie má zásadní význam především pro subtropické oblasti, jako je samotný Tchaj-wan, kde dochází ke stále častějším epizodám extrémního tepla. Výzkumníci proto apelují na tvůrce veřejné politiky, aby klimatický stres začali zohledňovat v plánování zdravotní péče a preventivních opatření. Podle nich by se mělo více investovat do přizpůsobení městské infrastruktury, zajištění dostatečného chlazení ve veřejných prostorách a edukace obyvatel o rizicích dlouhodobého vystavení teplu.
Tchajwanský výzkum tak přináší nové důkazy o tom, že klimatické změny mají dopad nejen na ekosystémy či ekonomiku, ale přímo na lidské tělo – a to způsobem, který může ovlivnit celou délku života.
Související
26. července 2025 16:58
26. července 2025 12:35
