reklama

Ze zprávy na webu Climate.Copernicus.eu vyplývá, že jedenáct z dvanácti nejteplejších let v Evropě nastalo po roce 2000 a že z dlouhodobých měření je patrný trend oteplování v posledních čtyřech desetiletích. V ovzduší stále stoupá koncentrace skleníkových plynů, k nimž patří oxid uhličitý, metan a oxid dusičitý. Podle vědců byly loni koncentrace těchto plynů podobně vysoké jako na Zemi před miliony let.

Co se loňska týče, pak mimořádně teplé počasí panovalo v únoru, červnu a červenci, loňské léto bylo nejteplejší od roku 1979. Následoval pak mimořádně deštivý listopad, v němž spadl až čtyřnásobek srážek, než je v západní a jižní Evropě běžné.

Letní vedra způsobila tání povrchového ledu v Grónsku a v severní Skandinávii padly všechny dosavadní teplotní rekordy. Evropská část Arktidy byla chladnější než v posledních letech.

Loňská měření také prokazují nejdelší sluneční svit, jaký byl v Evropě zaznamenán od roku 1983. Mezi oblasti s nejvíce hodinami slunečního svitu patří Španělsko, části Francie, střední Evropa a většina východní Evropy.

Podrobná zpráva může pomoci parlamentům přijímat náležitá rozhodnutí, která mohou zmírnit negativní dopad klimatických změn. Všeobecně teplé počasí a letní vlny veder vedly k suchu ve střední Evropě. Západ Evropy sice ke konci roku zažil mimořádné srážky, avšak celkové srážkové úhrny se blížily po většinu roku běžným údajům napříč celým kontinentem.

Z celosvětového měření vyplývá, že se teplota ve srovnání s předindustriálním obdobím zvýšila o 1,1 stupně; v Evropě se ale teplota od druhé poloviny 19. století zvýšila o dva stupně Celsia. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 požaduje udržet celosvětově růst průměrné teploty do dvou stupňů Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.

reklama