Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mohou za současnou katastrofu změny počasí? Ničivé povodně jsme zřejmě nezažili naposledy

Povodně v Praze 2024
Povodně v Praze 2024
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ničivé povodně ve střední Evropě rozvířily prudkou debatu o změnách klimatu. Bez těch by zřejmě nebylo možné, aby vznikly tak silné bouře jako minulý týden. Na poplach bijí i Britové, kteří dění na druhé straně Evropy sledují s neklidem.

Povodně v České republice, Polsku, Rumunsku a Rakousku zabily přes dvacet lidí a mnoho dalších se pohřešuje. Evakuovat se museli i někteří Maďaři a Slováci. „Tyto záplavy jsou jasnou připomínkou rostoucí hrozby extrémních projevů počasí způsobených klimatickými změnami,“ upozornila podle New York Times generální tajemnice Evropské aliance pro výzkum klimatu Sissi Knispel de Acostová.

Bouře Boris nad střední Evropou vypustila rekordní množství srážek, místy šlo až o pětinásobek měsíčního úhrnu za pouhé čtyři dny. „Ačkoli není bezprecedentní, aby polární výbuch zasáhl Evropu koncem léta, v budoucnu by se to mohlo stát pravděpodobnějším v souvislosti s měnícím se klimatem,“ popsal klimatolog Richard Rood z Michiganské univerzity.

Studený a lehký vzduch ze severu se střetl s teplejším a těžším vzduchem z jihu, ten obsahoval vodní páru z nebývale teplého Středozemního moře. „Klima je tak teplé, že každá bouře nebo povětrnostní událost je ovlivněna oteplováním klimatu. Je nemožné, aby se vyskytla událost, zejména extrémní, která by neměla nějakou souvislost se změnou klimatu,“ vysvětlil Rood.

Vyšší teploty na pevnině a na moři způsobují udržování více vlhkosti v atmosféře. Následné bouře tuto vlhkost „účinněji vyprší“ – a o to jsou silnější. „Abychom v budoucnu zabránili takovým katastrofickým následkům, musíme jako Evropa urychlit adaptaci na povodně,“ míní Acostová.

Podle NY Times tato adaptace může zahrnovat „lepší systémy hospodaření s dešťovou vodou, lepší urbanistické plánování, dostupnější systémy včasného varování a rostoucí investice do zelené infrastruktury, jako je výměna betonových povrchů za propustnější materiály nebo výsadba většího počtu stromů“.

Současná infrastruktura tak je již zastaralá. „Naše infrastruktura byla vybudována pro klima, které již neexistuje,“ prohlásila expertka na změnu klimatu Diana Urge-Vorsatzová.

„Víme, že se změnou klimatu jsou deště stále intenzivnější a častější, ale nikdo tomu moc nevěří, když to přijde. Vždycky si myslíme, že se to děje jiným a že mně se to stát nemůže,“ vylíčila profesorka ze Středoevropské univerzity.

Silné povodně ve střední Evropě zaměstnávají i Brity. Konkrétně ministr zahraničí David Lammy varoval před globálním oteplováním. „Tato krize není samostatnou oblastí politiky, oddělenou od geopolitiky, konfliktů a nejistoty. Hrozba se nemusí zdát tak naléhavá jako terorismus nebo imperialistický autokrat. Je však zásadnější. Je systémová. Je všudypřítomná. A zrychluje se směrem k nám,“ varoval podle deníku Evening Standard.

Připojil se k němu i stínový britský ministr zahraničí Andrew Mitchell. „Zkáza způsobená povodněmi v celé Evropě je strašná. Je to jasná připomínka toho, že změna klimatu zdaleka není jen vzdálenou hrozbou a že Spojené království musí splnit svůj závazek, že bude bojovat proti jejím ničivým dopadům, který činí 11,6 miliardy liber,“ uvedl.

Témata:  počasí povodně

Související

Aktuálně se děje

8:00

Začal druhý den voleb. Češi se dnes dozví nové složení krajů a Senátu

V Česku dnes od 8:00 začal druhý den voleb krajských zastupitelů. Opoziční hnutí ANO obhajuje celkové vítězství. V některých oblastech, včetně části hlavního města, si voliči vybírají také třetinu senátorů. O znovuzvolení svých kandidátů v senátních volbách usiluje vládní ODS.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy