Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ovlivňuje počasí i zdraví. Saharský prach bude stále větší problém

Sahara
Sahara
Foto: Pixabay

Každý rok se miliardy tun jemného prachu z největší pouště světa, Sahary, zvedají do atmosféry a putují tisíce kilometrů daleko. Tento fenomén, známý jako saharský prach, má výrazný vliv na počasí, kvalitu ovzduší i ekosystémy na různých kontinentech. Ačkoli pro mnohé může být neviditelný, jeho dopady jsou často znatelné – od zakalené oblohy přes zhoršené dýchací podmínky až po ovlivnění tvorby hurikánů v Atlantském oceánu.

Saharský prach vzniká v důsledku silných větrů, které v oblastech s minimální vegetací víří jemné částice písku a minerálů do atmosféry. Nejsilnější proudy se vyskytují zejména na jaře a v létě, kdy se nad Afrikou vytváří koncentrované bouře. Vzdušné proudy následně tento prach unášejí nad Středozemní moře do Evropy nebo přes Atlantský oceán do Karibiku a až do Spojených států.

V posledních letech byly zaznamenány extrémní události, kdy saharský prach pokryl rozsáhlé oblasti Evropy, včetně Česka. Lidé si ho mohli všimnout například na automobilech nebo parapetech, kde zanechával jemnou vrstvu hnědožlutého prachu.

Zatímco saharský prach může vytvářet dramatické scenérie a působivé západy slunce, jeho přítomnost ve vzduchu má také zdravotní rizika. Jemné částice mohou pronikat hluboko do plic a zhoršovat dýchací obtíže, zejména u lidí s astmatem nebo jinými respiračními onemocněními. V obdobích silného výskytu saharského prachu mohou lékaři zaznamenat nárůst problémů s dýcháním a podrážděním očí.

Meteorologické stanice po celém světě sledují pohyb těchto částic a varují obyvatele před možnými zdravotními riziky, zejména ve dnech s vysokou koncentrací prachu v ovzduší.

I přes negativní dopady má saharský prach i svou pozitivní roli. Obsahuje množství živin, jako je fosfor a železo, které jsou nezbytné pro růst rostlin. Tento prach hraje klíčovou roli v ekosystému Amazonie, kam každoročně přináší živiny potřebné pro výživu deštných pralesů. Bez tohoto přírodního procesu by půda v Amazonii byla mnohem méně úrodná.

Podobně saharský prach pomáhá i v oceánech, kde podporuje růst planktonu, základního článku mořského potravního řetězce.

Saharský prach má také vliv na klimatické jevy. Velká množství prachu v atmosféře mohou snižovat pravděpodobnost vzniku hurikánů v Atlantském oceánu. Prachové částice totiž zabraňují kondenzaci vlhkosti, což narušuje vznik a sílení tropických bouří.

Na druhé straně však mohou mít masivní písečné bouře opačný efekt a přispívat k extrémnímu počasí v některých částech světa.

S narůstajícími změnami klimatu se předpokládá, že výskyt saharského prachu se v budoucnu může měnit. Některé studie naznačují, že sušší podmínky v Africe by mohly vést k nárůstu množství prachu v ovzduší, zatímco jiné varují, že změny v globálních vzdušných proudech by mohly jeho pohyb ovlivnit.

Ať už se saharský prach projeví ve formě jemné vrstvy na automobilech v Evropě, nebo jako faktor ovlivňující tvorbu hurikánů v Karibiku, zůstává fascinujícím přírodním jevem s globálním dopadem. 

Témata:  Písek poušť

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí: Příští týden nás čeká výrazný teplotní propad

Příští týden teploty citelně klesnou. Z jarních 18 stupňů se postupně propadnou až pod desetistupňovou hranici, uvedl ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Zvrat v boji s extrémním počasím: Když ho nezměníme, naučíme se s ním žít? Ve hře je i třetí řešení

Je stále pravděpodobnější, že cíle pro snížení emisí CO₂ stanovené na rok 2030, a dokonce i na rok 2050, nebudou dosaženy. Kvůli této situaci roste počet lidí, kteří tvrdí, že bychom se měli spíše soustředit na adaptaci na klimatické změny, než se neustále snažit omezit samotné emise, tvrdí klimatičtí vědci z Oviedské univerzity ve Španělsku.